Doprovodné programy Galerie Benedikta Rejta se pro mnoho návštěvníků staly již tradičním zpestřením lounského kulturního života. Tentokrát se galerie zaměřila na milovníky klasického filmu a vážné hudby.

Čtvrteční a sobotní cykly promítání s podnázvy Méně známá ruská filmová avantgarda a Ruské filmové opery a balety připomenou během následujícího roku takové velikány klasiky jako je Čajkovskij, Musorgskij, Prokofjev či Rachmaninov.

Program galerie touto koncepcí nepřímo odkazuje k svému postavení přední české muzejní instituce zaměřené na konstruktivistické a geometrizující tendence v evropském i českém umění. A právě Rusko a jeho umělci první poloviny 20. století se stalo významnou baštou těchto avantgardních směrů, které podněcovaly nové myšlenkové proudy ve světě moderního umění ještě hluboko do poválečných let.

Program, který koncepčně připravil a komentuje znalec ruské klasické kultury a filmu Pavel Straka, zahájí ve čtvrtek 24. listopadu od 17.00 hodin snímek Sama uprostřed bílé smrti (Odna). „Film vznikl v roce 1931 pod režijním vedením leningradské režisérské dvojice Grigorij Kozincev a Leonid Trauberg ještě jako němý film tzv. montážní školy v duchu excentrického herectví. Přesto snímek již doprovází hudba Dmitrije Šostakoviče, který se stal trvalým spolupracovníkem režiséra Kozinceva až do konce 60. let.

Film kromě jímavých skladeb tohoto významného ruského skladatele pracuje i s ruchy a šumy, představuje tak dodnes zajímavý experiment v jinak bezdialogovém filmu.

Dnešní divák film ocení i jako svého druhu dokument altajského šamanismu, s nímž se setkává mladá učitelka, která sem přichází sama na umístěnku z moderním duchem nasáklého Leningradu,“ uvádí Straka. Na svou dobu odvážný snímek se svou hluboce existenciální rovinou příběhu kriticky vyjadřuje k nelidské mašinérii sovětského Ruska.

Sérii legendárních filmových oper a baletů uvede hned v sobotu 26. listopadu v 17.00 hodin Piková dáma (Pikovaja dama). Operu Petra Iljiče Čajkovského z roku 1890, jejíž libreto vzniklo na motivy známé Puškinovy novely, převedl na filmové plátno režisér Roman Tichomirov v roce 1961. Třebaže diváci uvidí ve filmu v roli Heřmana Olega Striženova a v roli Lízy Olgu Krasinu, zpěvní party jsou dílem moskevských pěveckých hvězd Zuraba Andžapalidzeho a Tamary Milaškiny. Libreto zpracoval skladatelův bratr Modest Iljič Čajkovskij.

Při této příležitosti si návštěvníci mohou prohlédnout právě probíhající výstavu obrazů Olgy Karlíkové (19232004). Její tvorbu zde zastupuje víc jak 150 exponátů pocházejících ze všech tvůrčích etap, přičemž hlavní důraz je položen zejména na léta autorčiny umělecké zralosti.

Olga Karlíková, původně textilní výtvarnice, svou volnou tvorbu rozvíjela od 60. let a postupně se výjimečným charakterem své tvorby založeným na autentickém grafickém záznamu sluchových vjemů převzatých z přírody, stala významnou osobností naší výtvarné scény.

Jana Zajoncová