Kliknutím zvětšíteAž do 18. června bude tato exteriérová výstava přibližovat historii a současnost vybraných sídlišť v Litvínově (sídliště Stalinových závodů), v Mostě (Podžatecká), v Ústí (Severní Terasa), v Teplicích (Šanov II), v Chomutově (Březenecká).
„Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná. Že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic," tvrdí tvůrci výstavy z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.
Panelová sídliště mají svou minulost, přítomnost a v mnoha případech i rozvojový potenciál; pro své obyvatele představují domov. Bylo by proto chybou zavírat před nimi oči.
V rozhovoru o výstavě a sídlišti více řekla Jana Zajoncová, autorka textů k vybraným sídlištím pro výstavu Příběh paneláku v Ústeckém kraji.
Jak unikátní je tato výstava podle vás a pro vás?
Je hodně unikátní. Jde o pětiletý grantový projekt Umělecko průmyslového muzea v Praze, který poprvé mapuje výstavbu sídlišť v celém Česku, v jednotlivých krajích. Výstavy běží už tři roky, tato je dvanáctá v pořadí. Projekt se snaží sídliště mapovat a zároveň vypíchnout ta, která vznikala na zajímavém základě.
Co je spojuje?
Jsou to sídliště, která nějak vybočují z běžného dobového standardu výstavby. A zároveň jsou to sídliště, která jsou dodnes vyhledávaná svými obyvateli.
Jak moc blízko při výzkumu musíte jít k lidem? Jdete až do úplného soukromí?
Na mně byl spíš výzkum z hlediska architektury. Zabývám se archivním výzkumem, zejména architekturou na ideovém výzkumu sídlišť. A samozřejmě když si výstavu projdete, zjistíte, že se zabývá i složením obyvatel na sídlišti a různými aspekty bydlení v panelovém domě.
Čím je zajímavé ústecké sídliště Severní Terasa? Vždyť pro spoustu lidí jsou sídliště jen takové krabice, kam se člověk „musí vrátit domů večer"… a ráno odtud utíká…
Severní Terasa je zajímavá tím, že šlo o největší soustředěnou bytovou výstavbu v kraji. Ačkoli sídliště vychází spíš z tradičních urbanistických principů, snaží se zachovat krajinný rámec, specifické průhledy do krajiny na okolní hory a tak dále. Nejzajímavější na tom je asi to, že v rámci vytvoření příznivého obytného prostředí vytvořil architekt Václav Krejčí jakýsi centrální park, který prochází celým sídlištěm. Je naplněný uměleckými výtvarnými díly, je tam umělá laguna, jezírko. Tím se snažil zútulnit obytný prostor a vytvořit ty nejpříznivější podmínky pro obyvatele.
Co říkáte na to, že jsou lidi, kteří by nejradši sídliště zbourali?
Často to bývá problém sociální skladby lidí na sídlišti nebo stavu sídliště. My se snažíme ukázat, že ne všechna sídliště si tuto negativní nálepku zaslouží. A že se i v rámci dosud postavených sídlišť dá najít příjemné místo k bydlení velmi často vyhledávané svými obyvateli. Je třeba odlišovat realizace, které přinesly nějakou kvalitu a s těmi se naučit žít.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
