Josef Carda, rodák z Ústí (1956), je k nepřehlédnutí v komediích Divadla Bez zábradlí i v záporné roli v TV seriálu Doktoři z Počátků. S Veronikou Žilkovou hrál v TV sérií Tele Tele, zapsal se tu jako „sporťák", v Činoherním studiu v Ústí bavil za éry uměleckého šéfa Petra Poledňáka v 80. a 90. letech. V komedii Bez roucha na Forbíně zahraje i s Rudolfem Hrušínským, Veronikou Freimanovou, Janou Švandovou či Zdeňkem Žákem.

Už jsem to sám zažil

Hra Bez roucha aneb Ještě jednou zezadu je z hereckého prostředí. Je pravdě podobná?
Pravdě je podobná v dobře vykreslených vztazích. Během své herecké kariéry jsem na 100 % minimálně tři z příhod ze hry na jevišti sám zažil.

Tato komedie má v názvu až erotický podtext. Je o sexu?
Ono to „ještě jednou zezadu" je zavádějící (smích), ale vysvětlím to. Jsou tam samozřejmě i milostné vztahy, ale na nich hra nestojí. V první části diváci sledují, jak herci zkoušejí hru: Publikum vidí do herecké kuchyně. Zezadu je druhá půlky inscenace, ve které to, co jste viděl v 1. půlce, už jen slyšíte. Vidíte jen děj v zákulisí. Jak se herci hádají, jak někomu vypadne text, i pro diváky je to atraktivní.

Je to podle vás „dobrej fór"?
Je. Dramatik Frayn napsal pro tu hru i třetí dějství. Herci v ní hrají komedii po sto padesáté, některé fóry už nefungují, je to celý rozhozený. Tak jsme to kdysi hráli v Činoherním studiu v Ústí (Zepředu zezadu, sezona 1992/93), ale Jirka Menzel hru udělal jen se dvěma dějstvími. Tak to je lepší, komedii to pomohlo.
Ta hra se hraje asi 10 let, je přenesená z Činoherního klubu Praha, kde byla slavná. My ji přenesli do Adrie ke Karlu Heřmánkovi , vyměnilo se pár herců, pan Menzel hru s námi znovu zkoušel a hraje se dál.

Je v něčem ta komedie těžká?
Je. Když odříkáváme ve druhé půlce text a nejsme vidět, musí se ta slova přesně shodovat s tím, co se na scéně děje. Hraju Garyho, herce, který moc nechápe, a hlavně má vztah s herečkou, která v divadle vše financuje. Hraje ji Jana Švandová.

Ale to je pořád sexy kočka!
No jasně! Říkám, že můžeme hrát cokoli, ale když vejde ona, chlapi i ženské vidí jen ji.

Točil jste s Menzelem i film?
To bohužel ne. Ale dělal jsem s ním tři divadelní hry. Na tu práci jsme se vždy těšili, je bezvadnej. Skvěle vymyslí fóry, sám umí všechny role, v Rouchu v Činoherním klubu i hrál. A když někdo nemohl, třeba pan Abrhám, tak za něj pan Menzel zaskočil. On rád hraje, to se o něm dávno ví.

Všichni do Menzela

S kým z kolegů si Roucha užijete?
Všichni máme tu hru rádi, vyblbneme se v ní. Herecké typy v ní jsou zcela přesné, navíc v ní hrajeme všichni z ostatních her Menzela, z Kdes byla v noci i z Blbce k večeři.

Loni jste hrál v Ústí komedii Blbec k večeři. Je lepší dávat lidem smích než hrát dramata?
No jasně, tam hned víte, na čem jste. Jestli hrajete dobře nebo ne, tam je reakce okamžitá. U dramatičtějšího kusu to vidíte až podle potlesku na konci, a někdy ani podle něj.

Připomněl jste Činoherní studio v Ústí, kde jste hrál. Která hra byla vaše nejoblíbenější?
Kohoutova hra August, August, August v režii Viktora Polesného (sezona 1991/92). Měl jsem ji moc rád, byla to krásná inscenace. Hrál jsem v ní hlavní postavu klauna, kterého pak zničí a zabijí.

Kdy jste to zde vlastně hrál?
V Ústí jsem byl pět let s roční pauzou. Tři roky, pak jsem odešel a poté ještě dva roky. Odcházeli jsme po revoluci do Rokoka v Praze, když Petr Poledňák dostal nabídku.

Pokaždé vyprodáno

Jak pro vás bylo Činoherní studio důležité a zajímavé?
Byl tu za Petra Poledňáka dobrý kolektiv. Dostával jsem i velké role, hráli tu i Ivana Chýlková, Lukáš Vaculík, Karel Roden… Lidi chodili, my měli vždycky plno a když jsme přijeli do Prahy, do Žižkovského divadla, i tam bylo pokaždé vyprodáno.

Hrál jste i kněze v Maratovi, legendárním představení z blázince s Ivanou Chýlkovou. Měla sedm, pak už jen pět hodin…
Ve finále to bylo 2,5 hodiny, to byla hodně silná hra. Moc rád jsem v ní hrál. I když ono se to dlouho nesmělo hrát…

Ta hra se celá jmenovala Marat-Sade: Pronásledování a zavraždění J. P. Marata předvedené divadelním souborem blázince v Charentonu za řízení Markýze de Sade. Ivana Chýlková tu byla nakrátko, možná i holohlavá…
To byla paruka, ona tam měla dvě role. Buď hrála Cordeovaou, která zabije Marata, nebo jednoho blázna, a to zas byla za chlapa. Měla nakrátko ostříhané šedivé vlasy, i Karel Roden v Maratovi hrál…

Padouch z Počátků

Ano, to byla slavná éra. Ale co dělá Josef Carda dnes? Včera jste točil až do noci. Co to bylo?
Hraju na Nově v seriálu Doktoři z Počátků…

Takového padoucha, že jo?
Jasně. Zavřeli mě a teď se tam zase vracím.

Hrát záporné role je prý pro herce prima. Ale už asi není tak veselé, jak vnímá veřejnost představitele záporných rolí. Máte podobnou zkušenost?
Samozřejmě, herci to mají rádi, i já, a třeba ta z Počátků je napsaná bezvadně. Ale máte pravdu. Zrovna včera mi Vašek Postránecký, který tam hraje doktora, říkal: „Ty to budeš mít těžký. Pamatuju si, že jsme byli někde s Iljou Prachařem, který zrovna hrál ve Večerníčku Trautenberka, a normálně mu v obchodě nechtěli dát zboží. Tak jsem tam musel jít a koupit to za něj.