V Oblastním muzeu Louny je až do června aktuálně k vidění zajímavá výstava k 700. výročí narození Karla IV., nejslavnějšího českého panovníka. Od poloviny května je v muzeu vystaven i zcela unikátní exponát vzácný, tzv. karlštejnský poklad.

Karlštejn zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Původně byl zamýšlen jako výstavná rezidence, sloužící k odpočinku panovníka, ale v průběhu stavby se jeho smysl postupně měnil. Cílem českého a římského krále bylo získání titulu římského císaře, čehož dosáhl v roce 1355. Tehdy se stal Karlštejn místem uložení říšských korunovačních klenotů a dalších pokladů, především svatých relikvií.

Zahájení výstavy části zlatého Karlštejnského pokladu v lounském muzeuČtěte také: Zlatý poklad z Karlštejna je k vidění v Lounech

Hrad má zajímavé stupňovité členění. V nejnižších partiích nalezneme přes osmdesát metrů hlubokou Studniční věž a Purkrabský palác. Od něj projdeme branou k pětipodlažnímu Císařskému paláci. Ve druhém patře se nachází velký sál, na jehož zdech byl vymalován rodokmen Karla IV., počínající biblickým Noem. Karel chtěl zapůsobit na své hosty a dokázat velkou starobylost svého rodu. Malby se již nedochovaly, ale byly zachyceny v Heidelberském kodexu.

Druhou budovou je samostatně stojící věž, nazývaná Mariánská. Měla také sloužit ke světským potřebám panovníka, ale po císařské korunovaci v Římě v roce 1355 bylo rozhodnuto, že na hradě budou uloženy ostatky svatých. Byla založena Karlštejnská kapitula a v prvním patře došlo k přetvoření původně světské místnosti na kostel Panny Marie.

Úložiště pro korunovační klenoty

V těsném sousedství byla v síle zdiva vytvořena kaple sv. Kateřiny, jež se stala soukromou oratoří Karla IV., a dokud nebyla dostavěna Velká věž, byly v ní uloženy říšské korunovační klenoty.

Nejdůležitější částí hradu byla Velká věž. Chránila hrad od severu, odkud byl nejsnáze napadnutelný. Síla zdiva tam dosahuje až devíti metrů a tímto směrem není oslabena žádným oknem. Po schodišti, zdobeném výjevy ze života českých patronů sv. Ludmily a sv. Václava dojdeme ke kapli sv. Kříže, která je nejcennějším prostorem hradu a její výtvarné pojetí nemá ve střední Evropě srovnání. Zdi jsou obloženy drahými kameny oddělenými plátky zlata a nad nimi se nachází 129 obrazů Mistra Theodorika. Jedná se o největší soubor středověké malby na světě. V kapli byly uloženy nejprve říšské a později i české korunovační klenoty.

Hrad dobyli pouze Švédové, husité ne

Hrad byl dvakrát dobýván. Nejprve se jej pokusili bezvýsledně pokořit v roce 1422 husité a na sklonku třicetileté války ho dobyli Švédové. V té době tam již ale nebyly uloženy české korunovační klenoty, které byly odvezeny v průběhu stavovského povstání v roce 1619 na Pražský hrad a na Karlštejn se již nikdy nevrátily.

Hrad pak ztrácel rychle na významu a chátral. Zvýšený zájem o Karlštejn se objevil až s příchodem romantismu. Od čtyřicátých let 19. století se začalo uvažovat o rekonstrukci značně zchátralého objektu.

Čtěte také: Umění doby Karla IV. bylo bohaté. Stopy jsou i v okrese Louny

V roce 1866 Josef Mocker, Ludwig Wachter a Franz Jobst hrad detailně zaměřili a v roce 1870 předložil profesor Akademie výtvarných umění ve Vídni Friedrich Schmidt první návrhy obnovy věží a paláce. Restaurace byla kvůli nedostatku financí zahájena teprve v roce 1887. Hlavní dohled měl prof. Friedrich Schmidt a po jeho smrti byl v roce 1892 jmenován jeho nástupcem Josef Mocker. Při opravách objektu byl nalezen tzv. Karlštejnský poklad, pocházející z období vlády Karla IV. a jeho syna Václava IV. a čítající 387 vzácných předmětů.

Puristická úprava hradu byla kritizována již na počátku 20. století, ale její provedení musíme chápat v kontextu doby. Bez velké opravy by se nám Karlštejn dochoval jen částečně. V současné době navštíví tento hrad, symbol České republiky, každý rok bezmála 250 000 návštěvníků.

Martin Vostřel,
historik Oblastního muzea Louny