Rozšiřte své znalosti o osobnostech, spjatých s naším regionem. Tipujte, kdo se skrývá za nápovědami.

Každý týden můžete poznávat jednu významnou postavu, která je nějak spojená s okresem Louny. Ať už tu žila, tvořila, nebo zkrátka nějak zanechala svou historickou stopu.

Miniseriál pokračuje další osobností, kdo byl minulým hledaným se dočtete níže.

Poznejte slavného sportovce


Nápověda č. 1

Jde o žijícího muže, slavného sportovce. Narodil se v roce 1982 v Plzni.

Nápověda č. 2
Už v roce 1999, tedy ve svých 17 letech, nastoupil v nejvyšší české soutěži. A právě tehdy se jeho kroky stočily do našeho regionu, konkrétně do Blšan u Podbořan. Tam v první lize debutoval.

Nápověda č. 3
Osobnost v současnosti působí v jednom z významných anglických klubů. Zároveň čas od času nastupuje jako kapitán české národní reprezentace.

Odhalení se uskuteční na stránkách Žateckého a lounského deníku každé pondělí, spolu s dalšími informacemi o osobnosti a s počty správných a špatných odpovědí.

Tipovat můžete prostřednictvím e-mailu na zdenek.plachy@denik.cz. Do předmětu zprávy napište slovo OSOBNOST.


Minulou hledanou osobností byl Jan Kotěra

V uplynulém týdnu jste měli možnost podruhé tipovat jednu z osobností, která zanechala svou historickou stopu v okrese Louny. Za nápovědami se tentokrát skrýval český architekt a designér Jan Kotěra.

Do redakce přišlo celkem deset odpovědí a všechny byly správné.

Jan Kotěra (18. 12. 1871 – 17. 4. 1923 )

Český architekt mezinárodního významu a designér Jan Kotěra se narodil v Brně. Byl synem učitele kreslení Antonína Kotěry a jeho německé manželky Marie. Jako dítě chodil do německých škol v Ústí nad Labem, středního vzdělání dosáhl na německé Odborné škole stavitelské v Plzni.

Po maturitě v roce 1890 Kotěra odešel na praxi do projekční kanceláře do Prahy. Následovala studia na Akademii ve Vídni, kde se setkal s mnoha budoucími velkými osobnostmi architektury: Josipem Plečnikem, Josefem Hoffmannem i Adolfem Loosem. Rok 1897 strávil na studiích v Itálii. Poté se Kotěra vrátil do Prahy, kde však rozhodně nebyl přivítán nadšeně – jeho talent byl trnem v oku obhájcům tradiční architektury. Kotěrovy rané práce byly ovlivněny stylem vídeňské secese – Kotěra navrhl první secesní budovu v Praze, kterou byl Peterkův dům na Václavském náměstí v Praze (1899). V secesním slohu byl rovněž pavilon, který hostil pražskou výstavu Auguste Rodina v roce 1902, ale také mnoho náhrobků, jejichž navrhováním se Kotěra rovněž zabýval a se kterými se můžeme dodnes setkat na několika pražských hřbitovech.

V průběhu doby se Kotěra mírně odklonil od ornamentálního secesního stylu a začal experimentovat s prostorem a různými kompozičními technikami, které se lišily od secesních přírodních motivů. Kotěra v té době také v architektuře vyznával účelnost prostoru a čistou a přehlednou kompozici. Rovněž ve svých stavbách začal používat čisté, neomítnuté zdivo, které se pro něj později stalo jakýmsi poznávacím znamením.

Jan Kotěra se věnoval designu nádobí, skla, nábytku, interiérů i tapet. Byl také kreslířem a akvarelistou – jeho precizní návrhy staveb mohou bezpochyby být považovány za umělecká díla. Velkým Kotěrovým projektem byla budova právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jejího dokončení se však už nedočkal.

Kotěra byl rovněž výborným pedagogem.

Stopy Jana Kotěry můžeme najít také v Lounech nedaleko bývalých kasáren. Dodnes tam existuje takzvaná Kotěrova kolonie. Městská čtvrť vznikla mezi lety 1909–1911 coby místo pro život železničních zaměstnanců.

Při její stavbě uplatnil Kotěra jako první v Čechách myšlenku architektury zahradního města, inspirován znalostmi podobných německých a anglických projektů. Jeho cílem bylo vybudovat samostatné město ve městě, spojit výhody venkova i města v jeden celek. Podle plánu z roku 1909 se měla kolonie skládat nejen z rodinných domků, ale její součástí měla být i škola, kostel, obchody, restaurace, lázně a prádelny. Kvůli nedostatku financí se však nakonec podařilo zrealizovat pouze část projektu. Vznikla jen vilová část kolonie a dvě prádelny. Přestože nebyl projekt dokončen podle původního plánu, je tento celek třiapadesáti domů v lounské Kotěrově kolonii pokládán za skutečný klenot české moderní architektury.

Kolonie se vyznačuje praktičností. Charakteristické je také lehké ornamentální zdobení a pálené cihly kombinované s režným zdivem. Celkem bylo v Lounech postaveno devět různých typů domů, každý z nich byl určen pro dvě až jedenáct rodin. Od rodinných řadových domů přízemních přes troj a čtyřdomky až po patrové domky s osmi byty.

Architekt v Lounech tvořil ještě jednou – podle jeho návrhů byl postaven blokový obytný dům, takzvané Osmidomy nedaleko hlavního vlakového nádraží.

Zdroj: Wikipedia.cz