Rozšiřte své znalosti o osobnostech, spjatých s naším regionem. Tipujte, kdo se skrývá za nápovědami.

Každý týden můžete poznávat jednu významnou postavu, která je nějak spojená s okresem Louny. Ať už tu žila, tvořila, nebo zkrátka nějak zanechala svou historickou stopu.

Miniseriál pokračuje další osobností, kdo byl minulým hledaným se dočtete níže. Všechny předchozí díly najdete v souvisejících článcích vpravo!

Poznejte hrdinu a odbojáře


Nápověda č. 1
Jde o muže, který již nežije. Narodil se v Lounech v roce 1912.

Nápověda č. 2
Byl profesionálním vojákem, avšak po uzavření Mnichovské dohody byl demobilizován a pracoval jako obyčejný poštovní úředník. Následně ale přes Polsko prchl, aby se v Sovětském svazu znovu zapojil do armády.

Nápověda č. 3
V roce 1943 hrdinně padl v bitvě u Sokolova a byl mu in memoriam udělen titul Hrdina Sovětského svazu.

Odhalení se uskuteční na stránkách Žateckého a lounského deníku každé pondělí, spolu s dalšími informacemi o osobnosti a s počty správných a špatných odpovědí.

Tipovat můžete prostřednictvím e-mailu na zdenek.plachy@denik.cz. Do předmětu zprávy napište slovo OSOBNOST.


Minulou hledanou osobností byl Zdeněk Sýkora


V uplynulém týdnu jste měli možnost znovu tipovat jednu z osobností, která zanechala svou historickou stopu v okrese Louny. Tři nápovědy tentokrát ukazovaly na českého malíře světového významu, lounského rodáka Zdeňka Sýkoru.

Do redakce přišlo celkem patnáct odpovědí a jen jedna z nich byla nesprávná.

Zdeněk Sýkora (* 3. února 1920)

Zdeněk Sýkora (na snímku s manželkou Lenkou a ředitelem lounského divadla V. Drápalem) je významný český malíř, jehož práce jsou zastoupeny v mnoha významných sbírkách moderního světového umění. Patří ke světovým průkopníkům počítačového umění, které mělo v jeho počátcích mnoho odpůrců, odmítajících spojení malby a počítače - nejen kvůli pochybnostem, že počítač by mohl vytlačit z malby veškerou citovost. Pro Sýkoru však využití umělé inteligence bylo příležitostí, jak lépe prozkoumat kombinatorické možnosti vzájemných poloh několika základních geometrických tvarů.

Narodil se 3. února 1920 v Lounech, kde dosud žije. Nejprve zde vystudoval gymnázium, za války po uzavření vysokých škol v roce 1939 pracoval na železnici. Následně v roce 1940 začal malovat. Po válce studoval výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii na Univerzitě Karlově v Praze, kde začal roku 1947 vyučovat a v roce 1966 se stal docentem malby. V letech 1967-1969 se Sýkora také realizuje v architektuře.

Od roku 1985 spolupracuje ve své tvorbě s manželkou. V roce 2003 mu francouzský ministr kultury udělil titul rytíře Řádu umění a literatury.

Je členem tvůrčí skupiny Křižovatka, jež byla založena na podzim roku 1963 v Praze. Je čestným občanem města Loun.

Celé jeho dílo vychází z přírody a krajiny. Nejprve se věnoval realistické krajinomalbě. Nejvýznamnějším dílo této doby cyklus Zahrad (1958–1960), kde je krajina použita jako impuls k volnému pojednání výrazových kvalit osvobozené barevné skvrny.

V roce 1960 se jeho tvorba začíná přiklánět k abstrakci - ke strukturám. Je to cesta ke geometrickým, plošným obrazům, ve kterých princip náhody formuje obraz na základě matematického principu kombinatoriky variací prvků v obraze. Tato myšlenka přirozeně vedla k dalším experimentům charakteristickým potíráním kompozičních klišé - jednalo se o hledání systémů, které vytvářejí rámec pro uchopení náhodnosti.

Dalším významným dílem se stala Šedá struktura (1963), jehož plocha je organizována do podoby rastru coby pole variací vzájemných poloh jednotlivých geometrických elementů. Sýkora vychází z předem definované struktury a snaží se potom o vyčerpání jejích kombinatorických možností. Dochází například k opakování téhož tvaru, zatímco jeho barevné uspořádání vzhledem k sousedním prvkům je neopakovatelné.

Do své další tvorby Sýkora již zapojuje počítač, který přináší nové možnosti. Spoluprací s matematikem Blažkem a počítačem LPG-30 vedlo přes makrostruktury k jeho nejzásadnějšímu období linií. Zatímco předešlé obrazy struktur byly ještě tvořeny intuitivně a byly vedeny snahou, aby se žádná z kombinací v obraze neopakovala, při práci s počítačem bylo nutné přijmout důslednou racionální logiku. Počítač byl tedy využit k provedení předem definovaného konceptu.

Po strukturách přichází orientace na makrostruktury, které vznikaly zvětšením půlkruhových elementů. Vznikající obrysové linie, vytyčující hranici mezi černými a bílými elementy na těchto obrazech, se staly podnětem ke vzniku liniových obrazů, jimž se Sýkora věnuje dosud.

Cyklus linií představuje Sýkoru charakteristickou tvorbu křivek a linií, které se věnuje od roku 1973 až doposud. V těchto dílech dochází ke zrušení vazby na vymezující mříž rastru, obraz se stává pouhým výsekem z celku. Výchozí souřadnice každé linie, jejich šířka, průběh a barva linií jsou určovány náhodně, hodem kostkou či generováním náhodných čísel pomocí počítače. Barevné linie existují na bílém pozadí, symbolizujícím prázdno jakožto přirozené prostředí pro rozehrání náhodného liniového bujení. Částečně se vrací ke krajině, kdy paralelně s obrazy struktur a linií vytváří malby využívající zemité barvy nanášené v silných vrstvách, v nichž rozvíjí možnosti malby započaté na konci 50. let. Na přelomu 80. a 90. let takto vzniká cyklus Skvrny.

Zdeněk Sýkora je kromě jiného také autorem několika realizací v architektuře, například řešení vstupní haly firmy Selmoni AG v Basileji či obrazy Létání A a Létání B (vycházejících z obrazů Linie č.233 a Linie č.234) pro prostor vstupní haly budovy Národního integrovaného střediska řízení letového provozu České republiky v Jenči u Prahy.

V těchto dnech můžete vidět jeho díla v lounské Galerii B. Rejta a také v Galerii města Loun, která sídlí v suterénu Vrchlického divadla.

Zdroj: Wikipedia.cz