Rozšiřte své znalosti o osobnostech, spjatých s naším regionem. Tipujte, kdo se skrývá za nápovědami.

Každý týden můžete poznávat jednu významnou postavu, která je nějak spojená s okresem Louny. Ať už tu žila, tvořila, nebo zkrátka nějak zanechala svou historickou stopu.

Miniseriál pokračuje další osobností. Kdo byl minulým hledaným se dočtete níže. Všechny předchozí díly najdete v souvisejících článcích vpravo!

Poznejte filmového režiséra


Nápověda č. 1

Jde o muže, který se narodil v Žatci v roce 1965.

Nápověda č. 2
Jeho otec je známým českým hercem a scénáristou, ve městě chmele působil ale ještě jako pedagog.

Nápověda č. 3
Hledaná osobnost získala dva Oscary, prvního studentského, druhý už byl „ten pravý“ za nejlepší cizojazyčný film.

Odhalení se uskuteční na stránkách Žateckého a lounského deníku každé pondělí, spolu s dalšími informacemi o osobnosti a s počty správných a špatných odpovědí.

Tipovat můžete prostřednictvím e-mailu na zdenek.plachy@denik.cz. Do předmětu zprávy napište slovo OSOBNOST.


Minulou hledanou osobností byl Josef Mocker


V uplynulém týdnu jste měli možnost znovu tipovat jednu z osobností, která zanechala svou historickou stopu v okrese Louny. Tři nápovědy tentokrát ukazovaly na Josefa Mockera, restaurátora a architekta, který se narodil v Cítolibech.

Do redakce přišlo jedenáct odpovědí a všechny byly správné.

Josef Mocker (22. 11. 1835 - 15. 11. 1899)

Josef Mocker byl jedním ze známých rodáků z obce Cítoliby na Lounsku. Proslavil se jako architekt a restaurátor.

Studoval v Praze na Vysoké škole technické a na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Byl členem České akademie věd a umění, projektoval novostavby a podílel se na mnoha dostavbách a obnovách významných chrámů a hradů.

Patřil k nejvýznamnějším představitelům neogotiky. Byl příznivcem puristického přístupu v restaurování památek. Pro ten je charakteristické přísné lpění na takzvaném čistém slohu, což se projevovalo odstraňováním veškerých pozdějších úprav. Proti takovémuto přístupu vystupovali zastánci analytické památkové péče (Alois Riegel, Max Dvořák). Tyto zásahy často doslova fyzicky zachránily rekonstruované stavby před rozpadem a přeměnou ve zříceninu. To je případ například Karlštejna. Na druhé straně znamenaly také velice výrazné poškození historické podoby stavby, přičemž velmi často spíše než o návrat k původní podobě šlo o realizaci romantických představ a de facto o falšování historické podoby obnovovaných budov. Právě kvůli odklonu od původního charakteru staveb se Mockerovy restaurátorské práce setkávaly s výraznou kritikou již od jeho současníků.

K profesním přednostem Josefa Mockera patřilo zpracování kvalitní dokumentace ke každé restaurované stavbě. Ze svých zkušeností také sepsal několik publikací o problematice restaurování památek.

Restaurace a dostavby v Praze
– Staronová synagoga
– Prašná brána
– Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha (1873–1899)
– Chrám sv. Štěpána
– Chrám sv. Jindřicha
– Chrám sv. Apolináře na Větrově
– Chrám sv. Petra na Poříčí
– Chrám sv. Petra a Pavla
– Malostranská mostecká věž (1874–1878)
– Staroměstská mostecká věž (1879–1883)
– Pražský hrad

mimo Prahu
– Karlštejn (1877–1899)
– Konopiště
– Křivoklát
– kostel sv. Mikuláše, biskupa v Jaroměři
– kostel Nanebevzetí panny Marie v Ú. n. L.
– Kostel svatého Bartoloměje v Kolíně
– Katedrála svatého Bartoloměje v Plzni
– chrám ve Vysokém Mýtě
– Stephansdom ve Vídni

Novostavby
– chrám svaté Barbory v Kutné Hoře
– Kostel svatého Prokopa v Praze na Žižkově
– Chrám sv. Ludmily v Praze na Vinohradech
– projekt kostela sv. Markéty ve Zvoli (1894)

Zdroj: Wikipedia.cz