Rozšiřte své znalosti o osobnostech, spjatých s naším regionem. Tipujte, kdo se skrývá za nápovědami.

Každý týden můžete poznávat jednu významnou postavu, která je nějak spojená s okresem Louny. Ať už tu žila, tvořila, nebo zkrátka nějak zanechala svou historickou stopu.

Miniseriál pokračuje další osobností. Kdo byl minulým hledaným se dočtete níže. Všechny předchozí díly najdete v souvisejících článcích vpravo!

Poznejte fotbalovou legendu


Nápověda č. 1

Hledáme dosud žijícího muže. V Žatci se objevil v letech 1974 a 1975 díky základní vojenské službě, kterou tam vykonával.

Nápověda č. 2
Diváky v Žatci bavil svými fotbalovými kousky, když hrával za tamní Duklu.

Nápověda č. 3
Později se stal olympijským vítězem, má bronz z mistrovství Evropy, válel v Dukle Praha.

Odhalení se uskuteční na stránkách Žateckého a lounského deníku každé pondělí, spolu s dalšími informacemi o osobnosti a s počty správných a špatných odpovědí.

Tipovat můžete prostřednictvím e-mailu na zdenek.plachy@denik.cz. Do předmětu zprávy napište slovo OSOBNOST.


Minulou hledanou osobností byl Konstantin Biebl


V uplynulém týdnu jste měli možnost znovu tipovat jednu z osobností, která zanechala svou historickou stopu v okrese Louny. Tři nápovědy tentokrát ukazovaly na českého básníka, rodáka ze Slavětína, Konstantina Biebla.

Do redakce přišlo osmnáct odpovědí a všechny byly správné.

Konstantin Biebl
(26. 2. 1898 – 12. 11. 1951)

Konstantin Biebl byl český básník. Narodil se ve Slavětíně u Loun. Jeho otec byl zubním lékařem a měl exotické papoušky a japonskou opici, která se procházela po domě.

Středoškolská studia absolvoval v Lounech, v Praze maturitu skládal jako voják za rakouské armády. Biebl musel narukovat na frontu do 1. světové války. V lednu 1918 byl na balkánské frontě raněn, zajat a odsouzen k trestu smrti. Popravě unikl útěkem.

Po roce 1918 studoval na lékařské fakultě, ale povolání lékaře nevykonával, věnoval se zcela básnické tvorbě. Přátelil se s J. Wolkrem, cestoval do exotických zemí - Jáva, Cejlon, Sumatra. Na jedné ze společných cest s přítelkyní onemocněli tuberkulózou, na kterou ona po návratu zemřela. Její smrt Bieblem velmi otřásla a později sepsal dílo Zloděj z Bagdádu, které jí věnoval. Jeho žena Marie Bieblová byla také básnířkou.

Po roce 1934 byl básník členem Skupiny surrealistů v ČSR. Po 2. světové válce Konstantina rozpory mezi básnickou vizí a skutečností i osobní problémy a nemoc pankreatitida dohnaly k sebevraždě skokem z okna. Počátky jeho tvorby se objevují v časopise lounských studentů s názvem Cíl. Další tvorba pak odráží jeho zážitky z války, trpěl depresemi. Ovlivnilo jej přátelství s J. Wolkerem a cestování. Zpočátku tvořil se svým strýcem Arnoštem Rážem – Cesta k lidem (1923). Jeho tvorba je silně protiválečná (po válce byl vyloženě pacifistický a silně protiválečný pocit nejsilnější, časem se tento pocit zmírňoval). Dále se u něj objevují medicínská témata (báseň Pitevna), motivy války, úzkosti a strachu z budoucnosti. Jeho literární vývoj začal v proletářské poezii, pak se přes surrealismus a poetismus dostal až k sociální poezii. Ve své době byl členem Devětsilu.

Některá díla:

– Písně souchotináře
– Zlom
– Zlatými řetězy (1926)
– S lodí, jež dováží čaj a kávu
– Nový Ikaros (1929)
– Modré stíny
– Nebe, peklo, ráj
– Zrcadlo noci

Zdroj: Wikipedia.cz