Rozšiřte své znalosti o osobnostech, spjatých s naším regionem. Tipujte, kdo se skrývá za nápovědami.

Každý týden můžete poznávat jednu významnou postavu, která je nějak spojená s okresem Louny. Ať už tu žila, tvořila, nebo zkrátka nějak zanechala svou historickou stopu.

Miniseriál pokračuje další osobností. Kdo byl minulým hledaným se dočtete níže. Všechny předchozí díly najdete v souvisejících článcích vpravo!

Poznejte hrdinu a bojového pilota


Nápověda č. 1

Hledáme muže, který zemřel v roce 2006. Narodil se v jedné obci na Lounsku.

Nápověda č. 2
Respekt a uznání si vysloužil jako stíhací pilot britské RAF ve druhé světové válce. Na motivy jedné z jeho knih byl natočen film Tmavomodrý svět.

Nápověda č. 3
Jméno této osobnosti nese například jedna z lounských středních škol.

Odhalení se uskuteční na stránkách Žateckého a lounského deníku každé pondělí, spolu s dalšími informacemi o osobnosti a s počty správných a špatných odpovědí.

Tipovat můžete prostřednictvím e-mailu na zdenek.plachy@denik.cz. Do předmětu zprávy napište slovo OSOBNOST.


Minulou hledanou osobností byl Franz Kafka


V uplynulém týdnu jste měli možnost znovu tipovat jednu z osobností, která zanechala svou historickou stopu v okrese Louny. Tři nápovědy tentokrát ukazovaly na světově uznávaného spisovatele Franze Kafku, který krátký čas strávil i na Podbořansku.

Do redakce přišlo osmnáct odpovědí a všechny byly správné.

Franz Kafka na reprodukci snímku z archivu Muzea Franze Kafky v PrazeFranz Kafka (3. 7. 1883 – 3. 6. 1924)

Franz Kafka byl pražský spisovatel židovského původu, jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století.

Narodil se v Praze v rodině velkoobchodníka s galanterií Hermanna Kafky a Julie Kafkové. Měl dva bratry, kteří umřeli už v dětském věku, a tři sestry. Všechny byly obětmi nacistického teroru a zemřely v koncentračních táborech.

Za nejdůležitější Kafkovy práce jsou všeobecně považovány romány Proces, Nezvěstný (též zvaný Amerika), Zámek a povídka Proměna.

Stěžejní část Kafkova díla byla za jeho života téměř neznámá, publikoval jen několik povídek. Proslulým autorem se Kafka stal až po své smrti, zejména po 2. světové válce, a dnes patří ke klasikům literatury 20. století a jedněm z největších inovátorů románové formy vyprávění. Důležitými motivy jeho tvorby jsou pocity vyřazenosti a izolovanosti. V kontrastu s tím je často humorné a ironické líčení. Dalším podstatným rysem tvorby jsou hrdinové, kteří se stávají předmětem ponižování. Ukončení příběhů jsou zpravidla tragická a bezvýchodná.

Na podzim 1917 začal trpět tuberkulózou, kvůli níž opustil v roce 1922 své zaměstnání v pojišťovně Generali, a jež mu přivodila smrt.

Na Podbořansko, konkrétně do obce Siřem, přijel Franz Kafka v září 1917, kdy už věděl o tuberkulóze, do Prahy se vrátil na přelomu dubna a května roku 1918. „Byla to snad nejkrásnější doba mého života,“ vzpomínal prý později Franz Kafka na osm měsíců, které strávil ve vesničce na Podbořansku. Do Siřemi přijel na pozvání sestry Ottly a i když si v dopisech často na život na vsi stěžoval, nakonec převážilo to dobré.

Rok 1917 byl pro Franze Kafku v mnoha směrech přelomový. Řešil svůj dlouholetý vztah s Felice Bauerovou, s kterou byl dokonce dvakrát zasnoubený, dozvěděl se také o nemoci, která ho nakonec po několika letech zmohla.

Snímek Mirka Blažka z Muzea Franze Kafky na pražské Kampě.Kafka chtěl hlavně psát. Ať už byl kdekoliv. Ani pobyt v Siřemi proto nebyl výjimkou. Zámek, jedna z nejznámějších próz Franze Kafky, měl být inspirován pobytem v Siřemi. Zní to skoro neuvěřitelně, ale konkrétní sýpka, která měla být předlouhou zámku, je u obce dodnes. Podle některých je to možné, další, dnes více slyšitelní odborníci tvrdí, že tomu tak není. Ať tak, či onak, Kafka v Siřemi psal. Poznámky, dopisy. Chtěl psát co nejvíce, často byl ale „rušen“.

Nebyl petrolej, chybělo světlo
pro psaní

„Kafky se dotklo nejvíce šetření petrolejem. Prý nemohl psát dlouho do noci, jak byl zvyklý, a když se toho nedokázal zříci, měl zase výčitky svědomí,“ prozrazuje ze zákulisí tvorby Franze Kafky Radana Mülerová ve své studii Franz Kafka a Siřem. Válka totiž omezovala nejen příděl potravin, ale také petroleje, kterým se svítilo. Kafka navíc trpěl nespavostí, dopoledne dlouho spal a za denního světla pak neměl moc času na tvorbu.

Rušil ho také klavír. Slýchával, jak na něj hraje dívka z protějšího stavení. Jak říkal, je to pravděpodobně jediný klavír v severozápadních Čechách.

Kafka často sledoval ze svého okna náves. I tam ho ale leccos rušilo. Vadila mu domácí zvířata, husy, povykování dětí, povozy, bušení z dílen. Už na podzim doufal, že v zimě toto vše utichne.

Některá díla Franze Kafky

– Ein Damenbrevier, 1909
– Die Aeroplane in Brescia, 1909.
– Großer Lärm, 1912
– Betrachtung, 1913 (česky Rozjímání)
– Das Urteil, 1913 (česky Ortel)
– Der Heizer, 1913 (česky Topič)
– Die Verwandlung, 1915 (česky Proměna)
– Ein Landarzt, 1918 (česky Venkovský lékař)
– Der Jäger Gracchus, 1917 (česky Myslivec Gracchus)
– Beim Bau der Chinesischen Mauer, 1917 (Na stavbě čínské zdi)
– Brief an den Vater, rukopis 1918 (česky Dopis otci)
– Amerika, první náčrty 1912; vydáno 1927. Románový fragment (česky Amerika nebo Nezvěstný)

Zdroj: Wikipedia.cz