Stanislav Bernard v roce 1991 koupil polorozpadlý pivovar v Humpolci za 45 milionů korun – a hned po dražbě musel začít shánět úvěr u českých bank. Našla se jen jediná, která i přes dlouhé váhání nakonec byla ochotna peníze půjčit. Pivovar přitom tehdy měl hodnotu sotva pětinovou, ale dražba je dražba.

Bernard byl předtím jedním z „asi patnácti", jak sám píše, spolumajitelů okresního týdeníku. Brzy pochopil, že to je nejen na žurnalistiku a vydavatelskou činnost, ale na každé podnikání obecně už trochu moc. Dostal nápad, byl ve správnou chvíli na správném místě, nebál se a vrhl se po hlavě do oboru, který nikdy nedělal. A vedl si skvěle – z piva Bernard je dnes naprosto kultovní značka.

Velmi mnoho zajímavostí o začátcích podnikání v 90. letech, zákulisí výroby piva, jednání s odběrateli i politiky, o originalitě při reklamě, ale i o hlavním cíli – snaze o nemenší originalitu v otázce chuti, kvality a vzhledu uvedeného piva, to vše obsahuje nová knížka s názvem Tvrdohlavý muž, kterou na začátku léta vydalo nakladatelství 65. pole. Autorem je Stanislav Bernard, jemuž s textem pomáhal novinář Ondřej Horák.

Kniha je svižně napsaná, s vtipem, četnými glosami, zajímavými postřehy a vzpomínkami, dobře se čte. Autor vypráví nejen o pivu, českých tradicích a věcech spojených s tímto národním nápojem, nejen o podnikání, ale i o své rodině, dětství, mládí, životě v socialismu a v divokých dobách těsně po něm. Nechybí spousta fotografií.

A možná abych nezapomněl: chmel pro pivo Bernard se bere výhradně ze Žatecka, uvádí knížka. To může potěšit patrioty v našem regionu, stejně jako dobře napsaná kniha většinu čtenářů, kteří ve společnosti myšlenek tvrdohlavého autora stráví pár hodin svého času. Litovat určitě nebudou.

Chtěli jsme vždy vybudovat výjimečné a chutné pivo a prostě tak trochu jinou značku, píše Stanislav Bernard. Ale povedla se mu kromě toho i další věc: tak trochu jiná, dobrá a zajímavá knížka.