Skupina Chinaski letos zažívá dvacátý rok své existence. Dvě desetiletí, to je dlouhá doba plná hitů jako Tabáček, 1970, Klára, 1. signální až aktuální Stížnost, předzvěst novinky Chinaski. Ale my se s Michalem Malátným vraceli v čase o dost zpět…

Už 1. září 1976

MICHAL NOVOTNÝ, Jičín 1976: Jdu do školy.Jste Husákovo dítě, jak zpíváte. Bylo to v roce 1977, kdy jste v Jičíně nastoupil 1. září k pravidelné školní docházce?

Ne, do 1. třídy základní školy na Husově třídě v Jičíně jsem nastoupil 1. září 1976.

Byly v módě kornouty, či jsme si na ně „museli pár let počkat"?

Kornouty? Jestli myslíte na zmrzlinu, tak vedle naší školy měli jahodovou za korunu a mohli jste si vybrat, jestli hranatou oplatku s prohlubní uprostřed nebo kornout. Nevzpomínám si, co jsem měl radši.

Kdo byl váš nejoblíbenější učitel z prvního a ze druhého stupně? A proč, čím vás zaujal, bavil…?

Na druhém stupni určitě češtinářka paní Volfová, která nás uměla nadchnout pro hru s rodným jazykem, pro poezii a divadlo.

Byl předmět, ze kterého jste byl nadšený?

Miloval jsem zeměpis. Doma nad postelí mi celou základku visela vyřazená školní mapa světa a já ji znal nazpaměť. Hodně mě taky bavil dějepis nebo tělocvik.

A co vám naopak nešlo, nebavilo vás, nezajímalo?

Vůbec mi nešla chemie, s tou jsem moc bojoval. Fyzika mě sice zajímala, ale známky nikdy nic moc.

Píseň pro spolužačku

Napsal jste někdy písničku pro svou spolužačku? Ať už na škole základní, nebo později na střední? A byla k tomu potřeba odvaha, abyste jí ji zazpíval?

První básničky a písničky jsem začal psát až v 1. ročníku střední školy a skutečně byly pro platonicky milované spolužačky. Poprvé jsem se odvážil je zahrát na kytaru na konci školního roku na chmelové brigádě.

Přišla pak nějaká odměna, třeba pusa či rande? Nebo naopak výsměch spolužáků?

Odměna byla v tom, že se to dotyčné slečně moc líbilo, ale chyběla mi odvaha přiznat, že jsem to napsal já a pro ni. Krásná doba.

Náš třídní profesor


Který z vašich učitelů se zásadně podílel na vaší dnešní kariéře? Vedl vás k hudbě, k divadlu?

Na střední to byl náš třídní profesor Jan Čeliš, sám výborný muzikant. Jeho literární a hudební semináře byly, pokud mohu citovat pana prezidenta, ostrovy pozitivní deviace.

Byl jste jako dítě trochu rošťák či vzorné dítě s jedničkami?

Jelikož mí oba rodiče byli učitelé a Jičín není velké město, musel jsem jako dítě sekat latinu.

Čím bych chtěl být

A později, na střední? Vybaví se vám téma vaší maturitní práce z češtiny? A známka za ni?

Téma bylo něco ve smyslu „čím bych chtěl být" a já bezelstně napsal, že básníkem. Jelikož jsem to napsal s hrubkami, bylo to za dvě, takže chvalitebně.

Prozradíte svou školní přezdívku a důvod, proč jste ji dostal?

Na žádnou si bohužel nevzpomínám.

Pan učitel Pinočet

A vybaví se vám přezdívky, které jste vymysleli pro své učitele? A důvod k některé?

Většina přezdívek vycházela z jejich příjmení, ale třeba jednomu učiteli jsme říkali Pinočet.

Dobrá. Ale kdo vymyslel váš „aktuální pseudonym", kdo „udělal" z Michala Novotného Michala Malátného? Váže se k tomu i příběh a změnilo vám to život?

Pseudonym Malátný jsem si vymyslel sám v roce 1993 nebo 94 ve Východočeském divadle v Pardubicích…

…je to dvacet let, ale už vám navždy zůstane…

Ale nezůstane. Od příštího roku plánuji vystupovat pod jménem Michal Matný. Ušetřím tak spoustu času při autogramiádách (smích).

Shodou okolností 1. září vedu svého mladšího synka poprvé do školy. Těšíte se i vy, až povedete svou dcerku do první třídy? A bude to pro vás také nostalgická záležitost?

Na školu vůbec nemyslím. Kateřinu to čeká až za rok, možná za dva, takže si to s ní chci užít, dokud je malinká.

JMÉNO TÉ SLEČNY? „Po letech už si ho nevybavím,“ řekl Michal.Koncert v tělocvičně

Loni Chinaski vymysleli a vyhlásili velkou soutěž pro školy. Jak dopadla, jak jste s tím spokojený a překvapila vás něčím dítka školou povinná?

Dopadlo to dobře. Sešlo se přes třicet videoklipů, naši fanoušci vybrali vítěze a my odehráli koncert ve školní tělocvičně. Byl to krásný začátek prázdnin.

A ještě k vašemu snímku z tanečních. Vybaví se vám, jak se jmenovala slečna z fotky?

Dnes už ne. Ale určitě ze mě neměla radost, my bojkotovali dámské volenky a před tanečními se ládovali česnekem… Byl jsem špatnej tanečník, "pekli" jsme na to, schválně dělali všechno proti.