Mišík, Kovářík a Ústí. Vše to do sebe zapadá

Kluby v létě odpočívají, pokud vůbec existují. Festivaly krachují, dostihla je krize. Nuda ale není na zámcích ani na hradech. Ústecký Střekov šestý rok láká na unikátní hudební přehlídku Střekovské hudební léto, které dominuje blues v různých podobách, jazz, boogie woogie, rock…

I letos to je „páteční záležitost", začátky vždy ve 20.00 a věřte, terasa gotické zříceniny, tyčící se roky nad řekou Labe, je skvělé místo pro koncert. Můžete si tam užít také. Vždyť vstupné je jen 150 Kč za koncert. To nikoho nezabije, ale ten zážitek! O tom už více s Martinem Kráľovským, jinak též dramaturgem vyhlášeného pražského hudebního klubu Malostranská beseda.

Vlakem na Kolín

Střekovské hudební léto otevírá už v pátek 4. července koncert skupiny Krausberry. Jak vám vyhovuje její živelnost?
Mám živelnost Krausberry rád a každý koncert si užiju. Pamatuji na letošní únor, když jsem na koncert k nám do Malostranské besedy vzal svoji dceru. Stála na pódiu u písně „Vlakem na Kolín" a řekla: „Tatí, je to strašný hluk, pojď pryč!" Nebojte, na Střekov tohle nepřivezu, přece vám nějací umělci z Prahy nezbourají dominantu města (smích).

Co si máme představit pod názvem „malá parta" Krausberry? Hrávají takto menší běžně?
Dorazí jen Martin, Mário a Ježek. V Balbínově poetické hospůdce u nás na Vinohradech tak hrávají často. Je to komorní koncert pro padesát lidí, hodně slov od Martina Krause…

Dá se čekat, že koncert bude akustičtější a víc bluesový?
Přesně taková je malá parta. Čeká nás akustický, bluesovější koncert, protipól velkého bandu.

Kterou písničku od nich máte nejradši? A proč?
Mám rád už zmíněnou Vlakem na Kolín. Mám k ní vzpomínky, které mě vracejí do takového příjemného období.

Polští Boogie Boys už jsou pro hradní festival staří známí. Na co se od nich můžeme těšit? Přivezou třeba nové album, získali někde na festivalu cenu?
Přijedou po druhé. Tentokrát na přání publika, kterému jeho přání rád vyplním. Ale po hraní na letošním ročníku mají Boogie Boys stopku a již nepřijedou. Dvakrát a dost je taková moje zásada. Mají nové album, opět mají po turné v Americe…
Hlavně jsou čtyři, posílili o kontrabas. Všichni, kteří je viděli na Střekově nebo na otevírání Lázeňské sezony v Teplicích, vědí, co se dá čekat. Bude to show jak má být. Kdo rád boogiewoogie, je srdečně zván.

Polákům se tu líbí

Jak kapela vnímá hraní na terase hradu? Mluvil jste o tom?
Přijedou podruhé. Když ode mne dostali pozvání, byli moc rádi a Bartek Szopiński obratem souhlasil. Rádi se vracejí na místo, kde se jim líbí, kde je bezvadné publikum. To Ústí s hradem Střekovem splňuje.

Můžeme říci, že se vrací, protože měli u publika velký úspěch? Že si o ně lidi řekli?
Boogie Boys přijíždějí podruhé, tentokrát na přání publika. O to víc, když je vidělo tolik lidí na otevírání Lázeňské sezony v Teplicích.

Lístek na festival oproti loňsku podražil o 50 procent, stojí 150 Kč. Pořád je to ale málo za tolik muziky, souhlasíte?
Už i loni to bylo 150 Kč. Pouze se nám nedařilo naplnit rozpočet a museli jsme přistoupit k tomuto kroku. Chci všem moc poděkovat, že to nebylo na koncertech znát.
Jsem rád, že lidi odradí pouze počasí, že je neodradí cena vstupenky. Každopádně už zvyšovat nemíním. Jestli to je moc nebo málo…!? Záleží na místě konání, na konkrétní akci. To, co někde stojí 150, může stát jinde 350 Kč.
Protiotázka: Přijde vám 550 Kč za komorní koncert Ivana Krále v Malostranské besedě moc či málo? Někdo říká moc, někdo málo. Každopádně vstupenky mizí.

Střekovské hudební léto je první „festival" v kraji, který zveřejnil svůj program. To proto, že jako zaměstnanec pražského klubu Malostranská beseda máte většinu interpretů na dosah?
Je pravda, že věci, u kterých stojím, se domlouvají lehce. Tak nějak jsem stál u zrodu knížky, která by měla vyjít k 80. narozeninám Mirka Kováříka. A tak nějak mě napadlo, že 60. léta, o kterých jsem s Mirkem nesčetněkrát mluvil, patří i Ústí nad Labem. Nejdřív se mi nechtělo zvát Mirka s Vladimírem Mišíkem dohromady (Vladimír byl účinkujícím Léta 2013), ale jejich Reduta blues, deska „Pár tónů, které přebývají…" z roku 1988 nahraná v Malostranské besedě… Co si budeme povídat, vše to zapadá do sebe na jednom místě a v jeden celek. Proč to nevyužít.

Náš nejhezčí ročník

Některé předchozí roky jste musel minimalizovat program přehlídky až na dva koncerty. To kvůli penězům? A už je lépe, jsou-li letos čtyři?
Stalo se to jednou a nebylo to příjemné. Pamatuji, jak jsem telefonoval s generálním partnerem Petrem Houškou a prosil ho o nesnižování jeho příspěvku, i když je festival poloviční. A on podpořil naše společné úsilí celkovou částkou a nám dovolil udělat alespoň ty dva koncerty. Byl to jeden z nejhezčích ročníků. Ty dva koncerty stály za to.

Jak unikátní je v rámci Česka trio Hrubý Prokop Andršt?
Není to nijak unikátní. Unikátní je zájem o koncert ze strany příznivců tria a našeho festivalu zároveň. Zatím je to nejprodávanější koncert.

S čím přijede?
S klasickým programem, se kterým chodí do klubu i na festivaly. Mám toto trio stejně rád jako Framus Five. Baví mě, jak si to všichni tři užívají.

Bitva o Karlův most

Hraje trio i velké hity Michala Prokopa, můžeme se těšit třeba i na Blues o spolykaných slovech nebo Bitvu o Karlův most?
Hraje. Těšte se.

Jak moc je tato parta jiná, než třeba Mišík s ČDG či Hlasovo Trio? Má i jinou poetiku?
Mám je pořád v jednom ranku s Vladimírem, Ivanem, Martinem (Krausem). Poetika je jiná, o tom nepochybuji. Jedná se o jiný rukopis muzikantů a hlavně rozdílné autory textů.

Ale jde vždy o českou špičku…
To nepochybně. Mišík, Prokop, Hlas… To je něco tak ojedinělého, co vzniklo a přetrvává dlouhá léta na scéně. Jejich úspěch není jen záležitostí České republiky, ale i zahraničí. Ať už se jedná pouze o občasné výlety do Ameriky nebo Evropy.

S Vladimírem Mišíkem a ČDG jako speciálním hostem vystoupí legendární recitátor Miroslav Kovářík. Vystupují takto spolu běžně, nebo to spíš bylo dřív?
Nevím, nakolik je ta frekvence stejná jako před lety, moc si to nepamatuji. Vím, že v 90. letech spolu hráli často, na CD je i záznam z jejich společného vystoupení v pražském klubu Reduta. Osobně dělám jejich společné vystoupení po čtvrté (třikrát v Malostranské besedě, pak teď v Ústí) a pokud bude zájem, budeme pokračovat.

Hradní narozeniny

Oslaví s námi Mirek, či my s ním, na hradě narozeniny?
Myslím, že ano a rád. Ale nechám to trochu i na návštěvnících, jestli mu budou chtít přát. Ale věřím, že ano. Bude to nádherný jubileum. Mirkovi bude 80. let, skláním se nad jeho energií, nad jeho vnitřním motorem… Takže popřát mu je naší občanskou povinností (smích).

Mají i písničky spolu, či „jen" podkreslují jeho recitaci?
Jde pouze o podkres, ale…
Víte sám, jak hodně pomohl Vladimír poezii Václava Hraběte písní Variace na renesanční téma. Tohle je, myslím, duet Mirka a Vladimíra. I když Mirek tuto báseň recituje a Vladimír v té chvíli nezpívá, kapela jen hraje, je slyšet, že to patří k sobě.
Pamatuji si na jeden ročník Sušického léta, kam dorazil Mirek jako bravurní konferenciér. Viděl jsem ho poprvé v životě, byl zjevení. Setmělo se, lidi ani nedutali, Mirek klečel a recitoval právě Variace. Do té doby jsem ten text znal jen od Mišíka a někde v sobě jsem ho slyšel, že do recitace dozpívává… Byl to takový osobní „podkres", ze kterého nakonec vyšel duet.