Výměra tzv. nízkých chmelnic v ČR postupně roste. Zatímco v roce 2009 se chmel takto pěstoval na 17 hektarech, loni to už bylo na téměř padesáti. A letos výměra nízkých chmelnic ještě vzrostla. Většina z nich je na Žatecku.

A to i přesto, že zatím chybí vhodná odrůda pro pěstování v nízkých konstrukcích. Zkoušejí se tradiční odrůdy, ve Chmelařském institutu v Žatci ale už šlechtí několik let odrůdu přímo pro nízké konstrukce. Ještě nějakou dobu potrvá, než bude zaregistrovaná a budou ji tedy moci chmelaři pěstovat.

Nízké chmelnice možná čeká rozmach

„Pokud se podaří vyšlechtit vhodnou odrůdu, může se stát, že během deseti patnácti let budou na chmelnicích v ČR z poloviny nízké konstrukce," řekl Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

A proč pěstovat chmel na nízkých konstrukcích? „Důvod je prostý. Pěstitelé chmele se snaží minimalizovat náklady. A nízké konstrukce chmelnic znamenají menší pracovní náročnost," uvedl B. Pázler. Klasická chmelnice je vysoká sedm metrů, nízká jen tři metry. Už při stavbě nízké chmelnice pěstitelé ušetří. „Zatímco stavba hektaru klasické chmelnice i se sadbou vyjde na zhruba šest set tisíc korun, u nízké konstrukce jsou pořizovací náklady přibližně poloviční. Navíc stavba chmelnice s nízkou konstrukcí je jednodušší," vysvětlil Josef Ježek z Chmelařského institutu v Žatci.

Hlavní výhodou pěstování na nízkých konstrukcích je, že odpadají každoročně se opakující jarní práce ve chmelnici zavěšování drátků, jejich zapichování a zavádění chmele. Ty jsou pro chmelaře nákladné kvůli lidské práci. Při stavbě chmelnice s nízkou konstrukcí se mezi sloupy v jedné řadě natáhne síť, na kterou se rostliny na jaře navedou samy.

Pěstování i sklizeň jsou úspornější

Další úspory při pěstování chmele na nízkých konstrukcích přináší také nižší potřeba přípravků na ošetření rostlin. Ušetřit by se mělo i při sklizni. I přes určitý stupeň mechanizace je stále při sklizni na klasické chmelnici potřeba několik lidí, další pak vkládají chmelové štoky na česačce.

Na nízké konstrukci šišky a listy otrhá speciální česač tažený traktorem, který chmelovou masu sype na souběžně jedoucí valník. Obdobně jako při sklizni na poli, kdy vedle sebe jedou kombajn a traktor s valníkem. Chmelové šišky se pak od zbylé masy oddělí na česačce.