Akce, na níž pobaví UDG či Mig 21, patří k vinobraní, vstupné má však zvlášť. Lístek na Kabát lze vyhrát v Deníku.

Festivalových koncertů teplického Kabátu jako by se letos sever Čech nemohl nasytit. Efektní show Vojtka a spol. v létě na jubilejní Benátské noci na okraji Liberce ani silný déšť nepokazil. „Teď v Litoměřicích budeme hrát stejný program," řekl zpěvák Kabátu Josef Pepa Vojtek pro Deník. A rozhovor pokračoval…

Už Kabát hrál i v kasárnách, byť teď to bude v těch zrušených?
Ve vojenském prostoru už jsme hráli třeba na vojenském letišti v Hradci. A taky kasárnách, jen ne v České republice, ale v Kosovu, kam jsme letěli za českými jednotkami UNPROFOR. Klasickej koncert jsme tam měli dvakrát.

Takže už to teď v Litoměřicích pro vás nebude nic nového…
(smích) Tak my jsme na vojně byli, tedy tři z pěti. Takže co jsou kasárna, už víme a nebojíme se.

Poslední alba Kabátu mají díky výtvarníkovi Martinovi Zhoufovi stylové obaly. Jak to přišlo, že takto spolupracujete?
Zalíbily se nám jeho obrázky, je to šikovný chlapík. Když je něco kvalitního, tak to hned chceme. Desky připravujeme dlouho, máme určité návrhy, představy a nápady a musíme to všechno zkombinovat. No a Martin nám padl do noty, protože to dělá dobře a dokáže splnit vysoké požadavky, které jako Kabát máme.

Na festivalu Benátská noc 2012 v polovině léta v Liberci jste si dělal legraci z vašeho kytaristy s tím, že není ideální, co dělá. Jak to tenkrát bylo? Na mě pršelo, byl jsem v davu daleko od pódia a vnímal spíš hudbu…
Už si to nevybavím. Nemívá dopředu nic připravenýho, reaguju spontánně na podněty od lidí i na dění na pódiu. Seznam písniček je daný, držíme se ho, ale řeči okolo mě napadají přímo na fleku. Jestli se tam kytaristovi něco rozbilo, tak jsem to jen okomentoval, doufám, že vtipně. Většinou nad tím moc nepřemýšlím a jedu dál. Když mě něco napadne, hned to vypustím. Aby to nebyla ta mašinérie, kdy se někdo naučí text a pak ho mele dokola jako kolovrátek na dvaceti koncertech.

Chcete, aby byl koncert pestrý.
Přesně tak. Když náš koncert vidí na turné někdo podruhé, aby si nestěžoval: „Jé, on říká pokaždý to samý!"

Reaguje na vás publikum různě s rozdílnými místy hraní?
(smích) Reaguje. Nemůžu stejně mluvit v Košicích a pak v Aši. V Košicích jsou lidi výborní, burácejí a řvou, skandují, tancují. A čím jedeme s kapelou víc na západ, tam fanoušci víc poslouchají hudbu a texty. Přijdou, ale nejsou tak „jančiví" jako Slováci.

Soutěžte o Kabát: Možnost vidět zdarma Ostrovní festival 2012 v sobotu 22. září v Litoměřicích nabízejí hned dvě soutěže Deníku! Soutěžní otázky najdete v sobotním vydání Deníku!

Kdo vymýšlí pódiové projekce Kabátu? V Liberci byly výborné, třeba ta k písničce Wonder.
To je záležitost Radka Havlíčka, jednoho z našich manažerů, a Petra „Panki" Volka, šéfa naší osvětlovací techniky a majitele většiny světel. Ti dva s týmem vše vymýšlejí, je náročný udělat show, aby byla zajímavá. Chceme ukázat, že i na české poměry dokáže česká kapela udělat show, běžnou i na západě. Že se koncert českých muzikantů dá srovnat se západními produkcemi za dobrý prachy, ne za předražený vstupný.

Na Benátské noci 2012 dost lilo. Vnímali jste to jako kapela, nebo umělec sice vidí clonu deště a deštníky před sebou, ale zas až tak se ho to netýká?
Ale jo, týká se nás to už proto, že tam taky můžeme zmoknout. Přeci jen je pódium prošpikovaný elektrikou a kdyby někam natekla voda, mohlo by se stát něco nepříjemného. A nedej bože, aby to někoho zranilo. Samozřejmě to vnímáme, většinou já, protože chodím blíž k lidem s mikrofonem a kluci hrajou. Sám můžu pravou rukou občas něco otřít nebo odhodit… Deštěm je Liberecko známý. Mám tam sestru v Liberci v divadle, tak vím, že se říká, že tam prší 365 dní v roce. A když neprší, tak sněží, je to vodní kraj. Nezažil jsem tam festival, kde by alespoň nekrápalo.

Jak si vysvětlujete, když v okamžiku, kdy Kabát na Benátské noci 2012 dohrál, přestalo pršet? Bylo to, jako byste se v létě „domluvili s nebem".
To asi aby lidi uschli, když jdou domů. (smích) Ono to je těžký. Samozřejmě by nás těšilo, kdyby přestalo pršet, když jsme začali hrát. Chvíli to tak dokonce i vypadalo, ale když jsem se pak podíval proti spotům a viděl, jak tam cedí, říkal jsem si: „No tak to je výborný!" Ale všechna čest, že to tam lidi vydrželi, že to dali.