Hudební radosti nabídla největší oslava chmele v EU, 54. ročník Dočesné, v pátek 2. září večer na náměstí Svobody. Vyvrcholila tamtéž den poté koncerty No Name, Olympic, BSP.

Zapomenout nelze na pestrou pouť pro domácí i přespolní, největším lákadlem ale bylo pivo. Na sto druhů ho nabízela řada výrobců. Vděčná práce! Tvrdit vám někdo, že tradičním jídlem slavnosti chmele jsou čínské nudle, nevěřte. Ovšem Dočesná to tak bohužel měla.

Kolej Yesterday zněla!

Co k ní ale tradičně patří, je dobrá muzika. Pořadatelé nepřestřelili, zvali–li na pátek blues rockového TV spíkra (Krásný ztráty) Michala Prokopa s Framus 5. Ač má řádku alb, vyslovených hitů na nich moc není. Tedy není divu, že – aby nás zpěvák přivedl do varu – na úvod zněla úžasná Kolej Yesterday z pera loni 70letého Pavla Šruta, krásné Žáčkovo Blues o spolykaných slovech (známé jako Až si pro mě přijdou funebráci) i Bitva o Karlův most s dialogem kytary a houslí. První dvě zhudebnil Prokop, třetí od Šruta Jan Hrubý, houslista par excellence, který s Michalem hrál. V osmičlenné partě excelovali i skvělý kytarista Luboš Andršt či Jiří Šíma…

Bronz i Futurum

21.21 měl být čas startu první kapely z rodiny brněnského Progresu 2, Bronzu Pavla Váněho Bronz. Ohlížel se za svým jediným CD Zimní království, nezapomněl na velký hit Mauglí, který Váně pro Progres (tehdy si říkali Barnodaj) napsal. Nádhera! „Nejprve nám hrála kapela Bronz, další bude stříbrná a třetí zlatá,“ vtipkoval na hlavním pódiu Karel Fiala, jeden z modeátorů Dočesné a mluvčí žateckého divadla.

Navázalo tedy vzpomínání Futura. Parta okolo zpěváka Romana Dragouna, který Pavla Váněho na přelomu 70. a 80. let v Progres 2 vystřídal, připomněla i rockovou operu Třetí kniha džunglí, což je spolu s Dialogem s vesmírem majstrštyku brněnských Progres 2. Ani hit Futura – působivá Juliet – nechyběl, v grandiózním finále zněla (zprvu jen u klavíru) balada Zdroj. „I ty, i já… se můžem mořem stát…“ Fakt pěkné. Jen mne překvapilo, že nakonec nedošlo na další velký hit Futura, elektronikou tepající Sluneční město.

Progres 2 ve formě

Jenže zážitek rychle bledl, když sestava Progres 2 Miloš Morávek (výborná kytara!), Zdeněk Kluka (bicí, zpěv, flétna v působivé Písni o jablku), Pavel Váně (zpěv, kytara), Roman Dragoun (klávesy, zpěv) a Pavel Pelc (basa, zpěv) připomněli rockovou operu Mozek – a pak i Třetí knihu džunglí a věhlasný Dialog.

Třetí kniha, variace na osamělost a přetechnizovaný svět, pro mě vrcholila „pinkfloydovským“ hitem Muž, který se podobá odvrácené straně Měsíce. Jedna z nejtvrdších skladeb Progres 2 zvedla mnohé ze sedadel, ovšem většina publika na plném náměstí stála. Skladba měla švih i sílu, zněla!

Dialog po 30 letech

Texty dokonalého Dialogu s vesmírem jsme si zpívali s kapelou. Silně jsme to prožívali, zvlášť, když jsme si uvědomili sílu okamžiku. Progres 2 se sice před časem vrátil silnější než kdy dříve, ale projekci použil po dlouhých 30 letech speciálně pro Žatec! Navrch dechy, sestava sama je dnes unikátní. Pavel Váně a Roman Dragoun spolu „tenkrát“ nehráli – nemohli. „Roman Dragoun mě dostal, byl výborném – Osobnost,“ pochvaloval si po koncertě hudebník z docela jiného „hudebního tábora“ – kytarista a šéf severočeské punkové legendy Do řady! Vladimír Volman.

Došlo tu noc na hit Heroin i klasiku Balada o jablku, Pavel Váně hrál opět astronauta loučícího se navždy se Zemí; byl to rockový zážitek i nostalgie, na chvíli se přelom 70. a 80. let vrátil. Při hudbě, kterou jsme tehdy znal jen z desek (a živě „přičichl“ v Ústí až ke Třetí knize džunglí) bylo příjemně smutno…

Jako přídavek zahrál Progres 2 skaldbu 200 malých cigaretek, vyznání svým láskám. Baskytarista Pavel Pelc hrál, v sedě kouřil, bylo to skvělé a akorát. Na co asi Dočesná pozve za rok?!