Při slavnostním shromáždění se bude vzpomínat i na oběti tamního židovského ghetta, věznice gestapa a nedalekého litoměřického koncentračního tábora. Památník se ale zabývá i internačním táborem pro Němce, který byl v Terezíně zřízen po druhé světové válce. Řekl to náměstek ředitele památníku Vojtěch Blodig.

Vláda první památník v Terezíně nechala zřídit v květnu 1947, tehdy se jmenoval Památník národního utrpení. První expozice vznikla v roce 1949. Tehdejší režim se podle Blodiga soustředil především na policejní věznici gestapa a komunisty, kteří v ní byli vězněni. V 60. letech se památník z místa, kde se pouze provázeli turisté, mění na instituci, která se zabývá sbírkovou a výzkumnou činností.

Vzniká i myšlenka na muzeum ghetta, ale v době normalizace se od ní ustupuje. Po roce 1989 se podle Blodiga pojetí terezínského památníku radikálně mění. V roce 1991 vzniká Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. Nacisté do terezínského ghetta v letech 1941 až 1945 zavlekli na 155 000 Židů z celé Evropy. Zhruba 35 000 z nich tam na následky hladu, nemocí a stresu zemřelo.