Proč hrajete právě Odcházení?
Protože je to dobrá a velmi aktuální hra. Není jen o odcházení, ale zejména o přecházení v politice. Po Čechovovi, Gogolovi a Pavlu Kohoutovi jsme chtěli udělat aktuální současný text. Náš soubor čítá 24 herců, a tak hledáme hry s velkým obsazením, aby se uplatnili všichni.

Je to váš první text od Havla?
Ano. Žádný z předešlých textů Václava Havla jsme zatím nedělali.

Je těžké hrát inscenaci, kterou jako film režíroval sám Havel?
Naštěstí jsme se rozhodli inscenovat Odcházení v době, kdy ještě o případném zfilmování neměla veřejnost povědomí. Premiéru jsme měli 9. září 2010, hru jsem připravovala a zejména sbírala odvahu ji inscenovat dva roky.

Mluví ta hra „sama za sebe" ?
Mám za to, že na rozdíl od Havlových absurdních her, je sdělení Odcházení přímější a srozumitelnější. Namísto komplikovaných metafor se v příběhu objevují konotace na příběhy známých klasických her, Shakespearova Krále Leara a zejména Čechovova Višňového sadu.

Hra má množství postav. Přidali jste si něco, či naopak škrtali?
V úvodním slovu ke hře vyslovil autor přání, aby se ve hře neškrtalo a nedělaly se úpravy. Snažili jsme se přání autora respektovat, přesto jsme jej požádali o povolení dvou změn. Jednalo se v prvé řadě o němou scénu, kdy se jedna mužská postava objevuje na jevišti nahá.

Proboha proč?! Nahota by vadila?
Nahota na jevišti je velmi silný prostředek, už i amatérské soubory s ní umí pracovat. Proto bych se této scéně nebránila, v textu jsem ale nenašla dostatečně silné zdůvodnění této scény, vysvětlení jsem nenalezla ani v rozborech odborníků. Požádala jsem proto o vynechání , a autor svolil. Další drobná změna se týkala názvu bulvárního deníku, který se v textu často vyskytuje. U autora se nazývá Fuj, což mi připadalo příliš signifikantní a hercům to jde hůře do pusy. Nazvali jsme ho Prásk.

Znáte už prostor Činoherního studia, kde inscenaci zahrajete?
Prostor Činoherního studia znám z návštěv jeho her, i se souborem jsme několikrát společně navštívili jeho pozoruhodné inscenace naposled Ibsenova Nepřítele lidu. Hrací prostor je tam tak veliký, že jej budeme muset pro naši inscenaci poněkud zmenšit.

Bude to jediná změna?
Nebude. Novum pro nás také je, že nebudeme hrát na vyvýšeném jevišti, ale „na zemi". Ale amatérské soubory se musí naučit vyrovnávat s různým prostředím, protože na své mateřské scéně novou inscenaci odehrají většinou dva až třikrát. A práce a čas investované do přípravy hry je nutné zúročit tak ve dvaceti reprízách na zájezdech.

S jakými pocity míříte do Ústí?
Pozvání do Činoherního studia, vynikajícího profesionálního divadla, si vážíme a pokusíme se nezklamat.