„Čím se provinili, ti malí židé z Prahy, ti poctiví obchodníci, ti mírumilovní občané? V Praze se jim vyčítalo, že nejsou Češi, a v Žatci, že nejsou Němci.“ I tímto citátem Theodora Herzla z roku 1897 lze charakterizovat nelehký úděl židovského obyvatelstva, které ještě před sedmdesáti lety tvořilo nedílnou součást populace našeho regionu.

Smutný osud židů především ze Žatce si připomněla také Židovská obec Teplice, která je spoluiniciátorem projektu Židé na Žatecku. Výsledkem tohoto projektu, na kterém se podílejí i další instituce včetně německého nadačního fondu Saaz/Žatec, je stejnojmenná výstava, která měla koncem loňského roku premiéru v žateckém Regionálním muzeu.

V Teplicích byla zahájena minulý týden v budově Židovské obce. „Výstava není zaměřená pouze na poznání minulosti. Jejím úkolem je také obrana a získání vědomého postoje proti antisemitismu,“ uvedl autor výstavy a rodák ze Žatce Otokar Löbl, nyní žijící v německém Frankfurtu.

Expozice seznámí diváky s historií začínající příchodem Židů do regionu až po jejich tragický konec. „Mentální antisemitismus Němců v Sudetech se transformoval do hrozné formy. Nejprve byli židé vyloučeni ze společnosti, zbaveni životní existence a následně vystaveni fyzické likvidaci, hromadnému vraždění a genocidě. Antisemitismus však nebyl a není doménou, výsostným hájemstvím Němců. Byl rozšířen i v první Československé republice, i když pod rouškou výčitek, že se židé hlásili převážně k německé kultuře a mluvili německy, což se jim zazlívalo,“ dodal Otokar Löbl.

Výstava v Teplicích potrvá až do 18. dubna. Její součástí je také krátký dokumentární film s výpověďmi ještě žijících žateckých židů, který pořadatelé natočili loni v Izraeli a který je součástí celého projektu. Autoři se sešli minulý týden i v Žatci v Chrámu chmele a piva.

(ot, lib)