Předchozí
1 z 6
Další

Helena GondekováZdroj: Deník/Petr Kinšt

Ve školství jsem velmi dlouho. Patřím do skupiny pracovníků s praxí 35 a více let. Začínala jsem jako učitelka mateřské školy, pak jsem byla vychovatelkou školní družiny, učitelkou Základní školy nám. 28. října v Žatci a pedagog volného času v Domě dětí a mládeže Žatec. Nyní jsem na Základní škole v Měcholupech, kde učím a jsem metodičkou prevence 12 let.

Helena GondekováZdroj: Deník/Petr Kinšt

V současné době si užívám letní volno. Miluji moře a pláže, teplo mě dobíjí. Avšak nynější doba spojená se strachem z nákazy si žádá změny. Po 22 letních dovolených u moře cestujeme hlavně po České republice. Navštívili jsme zámky Libochovice, Ploskovice a Klášterec nad Ohří, ještě v červenci se chystáme do jižních Čech k našim přátelům, kteří vlastní Penzion U Vaňáčů v malebném zvíkovském podhradí. V srpnu bychom chtěli navštívit manželovi příbuzné na Slovensku a podívat se do Vysokých Tater.

Helena GondekováZdroj: Deník/Petr Kinšt

Jinak nejčastěji odpočívám na zahrádce, kde máme bazén a možnost grilování. Když to jde, trávíme volno na chalupě v Horní Halži v Krušných horách. O zábavu se stará kniha, pejsek, kolo, inline brusle, bavíme mě procházky, chození na houby, sekání trávy, dřeva, výlety do okolí, rádi posedíme s dalšími chalupáři a sousedy.

Helena GondekováZdroj: Deník/Petr Kinšt

Koronavirus nás zavřel doma, zpočátku jsme měli velký strach, jako všichni. Bála jsem se o všechny: o rodinu, o děti v Praze, o rodiče, kteří žijí u Litoměřic, ale také o své školáčky. Strašně jsem si přála jít do školy a mít tam zase svoji třídu. Najednou jsem si uvědomila, jak mi chybí žáci, jejich štěbetání, omlouvání, vymlouvání… Škola byla bez nich studená, prázdná. Poslala jsem dětem alespoň fotky třídy nebo video a vždy měly radost, že vidí své místo. Při online výuce jsme si o třídě povídali.

Helena GondekováZdroj: Deník/Petr Kinšt

Pamatuji si na první cestu ze Žatce na Halži v době pandemie, potkali jsme asi jen tři auta. Kolem chalupy také nikdo neprojel za celý den. Bylo to deprimující, ale zároveň uklidňující, že jsme tu sami a nemůžeme nic chytit. Také jsem šila roušky pro rodinu, známé a starší sousedy. Občas jsem zajela rodičům nakoupit.

Helena GondekováZdroj: Deník/Petr Kinšt

Určitě se těším zpátky do školy po prázdninách víc, než tomu bylo v předešlých letech. Některé děti jsem neviděla ani u rozdávání závěrečného vysvědčení.