Že bych neběhal? Tak to si vůbec neumím představit, říká Jan Bajbora

Zdroj: archiv Jana Bajbory

Není proto divu, že stále běhá právě za Bílinu. „Pořád mě to moc baví. Už ale nezávodím na dráze, té jsem si v minulosti užil dost. Běhám hlavně přespolní běhy. Protože trénuji pětkrát týdně, tak se to snažím zhodnotit, snažím se absolvovat hodně závodů. Vůbec si neumím představit, že bych neběhal. Někdy běhám se zdejšími bývalými cyklisty. Kdybych nemohl kvůli zdraví v budoucnu běhat, tak bych jezdil na kole, protože to je pro mě moc krásná a oblíbená činnost.“

Zdroj: archiv Jana Bajbory

V Žatci se Bajbora soustředí především na běhy, i když ví, že všestrannost je velmi důležitá. „Členskou základnu v současnosti tvoří přibližně 40 atletů. Máme tu děti od 9 let. Nejstarším je i přes 30 let, ti ale běhají individuálně. Na společných trénincích je nejstarším zhruba 20 let. Nejpočetnější skupinou jsou 12leté děti," říká.

Zdroj: archiv Jana Bajbory

"Zájem o sport je, ale ne každého naše tréninky baví, ne každému vyhovují. Někteří totiž záhy zjistí, že se nejedná o nějaký společný dýchánek, ale nelehkou dřinu. Ne každému sednou opakovaně běhané úseky v určité intenzitě s meziklusem, delší výběhy nebo opakovaně vybíhaný kopec,“ přibližuje vysoký sympaťák.

Zdroj: archiv Jana Bajbory

Kteří svěřenci mu dělají radost? „Já jsem hlavně rád, že se na každém závodě objeví někdo z našeho klubu na předních místech. K nejčastějším oporám patří Nela Šípková, Filip Kalazi, Daniel Švec, Radek Vostřel, Luboš Krátký, Petr Kelner, Kateřina Vrábíková a další… Nejen tito zmiňovaní sem tam nějaký „přespolák“ vyhrají, což beru v konkurenci zhruba 20-40 soupeřů na startu jako úspěch.“