V Kyjevě teče nádherná řeka Dněpr, která každého návštěvníka z Čech ohromí svou velikostí. Nad ní se tyčí kopec plný zeleně s fotbalovým stadionem vyhlášeného Dynama. V pahorku mezi stromy se ukrývá nepříliš velký železný most, je to spíš lávka pro pěší; pod ní vede silnice do města. Zábradlí je zvláštní: vlastně není vůbec vidět, protože je doslova obalené tisíci malých i větších uzamčených visacích zámků.

„Je to most zamilovaných,“ říká mi moje průvodkyně Olja, obyvatelka Kyjeva. „Chodí sem mladé milenecké páry, přinesou zámek, pověsí ho na volné místečko na mostě a uzamknou. Klíč potom někam nenávratně vyhodí, třeba zrovna do řeky. Věří, že jejich láska díky tomu pak vydrží celý život, stejně jako ten natrvalo zamčený zámek,“ vysvětluje.

Zvyklosti na podobné téma jsou různé. U nás se každý rok stále víc prosazuje svatý Valentýn, díky němuž si v neděli 14. února část párů vymění květiny, předměty ve tvaru srdíček a zamilované pohledy na důkaz neutuchající přízně. Ale ten most v Kyjevě, plný tisíců visících zámků, z nichž mnoho jich je po letech už značně omšelých, jako by symbolizoval i jiné, tentokrát ryze české přísloví: že stará láska nerezaví.