Krásného letního večera po velice vydařené večeři a přátelském posezení jsme s manželkou, dvanáctiletou dcerou a přáteli šli ke svému domu po ulici ve Slavětíně.

Dcera vedla psa – fenku, podotýkám vedla ji na vodítku. Při průchodu vedle bytovky čp. 39, kterou obývají převážně sociálně slabé rodiny, ze dvora bytového domu vyběhl pes, který začal útočit na fenku.

Fenku vedla dcera. Při útoku psa se jí fenka utrhla z vodítka a začala prchat před rozezleným psem. Do této doby nijak zajímavé, pes by fenku možná nijak nezranil, ale nikdo neví. Přátelé, kteří měli fenku na hlídání, byli z útoku v šoku. Cena fenky je dosti značná a její poranění by bylo velice nepříjemné jak pro ni, tak i z finanční stránky.

Diskuse se stočila úplně jinam

Situace se vyhrotila v hádku. Majitel psa (Rom), který byl přítomen útoku a v minulosti byl mou osobou již několikrát ústně vyzván k tomu, aby si svého psa zajistil, tak aby se nemohl svévolně pohybovat na veřejném prostranství, byl ještě dotčen, když jsme mu ve vší slušnosti vytkli to, že pes je bez dozoru vypuštěn na ulici. Vše se zcela otočilo a začala diskuse o nevraživosti vůči Romům, cikánům a všemu možnému, jen ne o tom, že on porušil pravidla slušnosti, veřejnou vyhlášku, zákon.

Diskuse se s chutí zúčastnila většina nájemníků bytovky čp. 39, kteří neopomněli připomínky o tom, že jen černí jsou moji osobou terorizováni a že mají jen povinnosti, že jen na nich vidím chyby a chci se jejich komunity zbavit, že chtějí pracovat a já jim práci schválně nedám, že chtějí byty a já cikánům byty nedávám a podobně. Jsem starostou již deset let, ale s takovou arogancí, agresivitou a obráceným tak zvaným rasismem jsem se dlouho nesetkal.

Musím podotknout, že naši přátelé jsou občany Švýcarska a výstup, který zažili na veřejnosti „starosta kontra občané“, byl pro ně zážitkem na dosti dlouhou dobu. To by si ve Švýcarsku jen tak bez následků nikdo nedovolil. Ale jsme v české kotlině a jak jsme si to naučili, takové to máme.

Vědí vůbec, co je rasismus?

Jsem přesvědčen, že většina nájemníků z uvedeného domu, kteří slovo rasismus používají, ani neví, co to slovo znamená, protože by ho nikdy nemohli použít. Nebylo by možná na škodu poslat několik vyvolených do zemí, kde rasismus jen trošku existuje, jen na zkušenou, aby mohli své spolubojovníky poučit, jak se v českých zemích mají, jak si tady žijí na úkor těch, kteří pracují a odvádějí daně. Je silná káva to, že se slovem rasismus ohánějí všude kam přijdou a mají nějaký problém, ať na úřadech obcí, měst nebo úřadech práce.

Naskýtá se otázka. Kdo je tady rasista? Za svoji osobu musím napsat, že já to nejsem. Nevadí mi Rom, cikán, Vietnamec, Japonec, žlutej, bílej, modrej, jinej… Vadí mi jen ten, kdo je lajdák, nechce pracovat, plnit si své povinnosti, platit nájemné, platit za odebrané zboží, energie, neposílá děti do školy a ještě si pořád stěžuje, jak mu všichni ubližují. Ráno vstává v deset hodin a směje se všem, kteří musí ráno v šest do práce. To mi vadí!!!

Jaroslav Jandl,
starosta městyse Slavětín