Zámek Poláky na Chomutovsku a bývalý honosný schwarzenberský statek v Postoloprtech mají jedno společné. Dlouhá desetiletí se rozpadaly a staly se z nich téměř zapomenuté ruiny. Nebýt to památky, už dávno by šly k zemi. A to by byla škoda, cenné histrické dědictví, místa, kudy kráčely dějiny, by neměly skončit v zapomnění, jako hromada sutin.

Knížecí dvůr se 17 budovami naštěstí potkal manžele Konopáčovi, zámeček v Polákách zase „šel kolem” Miloše Dempíra. Ruiny si koupili a pracují na tom, aby jim opět vdechli život.

Bývalý schwarzenberský knížecí dvůr v Postoloprtech renovují manželé Konopáčovi. Už tam úspěšně funguje svatební stodola, plánů ale mají daleko více.
Zachraňují historický statek. Z ruin staví manželé své sny, už tam frčí svatby

Proto hodně zamrzí, když čas od času slýchávají, že opravy „jdou pomalu,“ „nejsou vůbec vidět,“ „nic se tam nedělá,“ že „to stejně padá,“ či „je to zbytečné,“ nebo „že už to mělo být hotové“. Občas zacítí i nějaký ten klacek hozený pod nohy.

Investují tam všechny své peníze. Obnovu financují ze svých úspor a peněz z jiných činností, po částech, jak jim možnosti dovolí. Konopáčovi z výdělků z fotografování a pronájmu jiných nemovitostí, Miloš Dempír je jinak kastelánem na jiné památce. Občas pomůže i nějaká dotace, ale rozhodně ne dost.

Zámek v Polákách prochází rekonstrukcí.
Obnovovaný zámek v Polákách ohrožují další havárie. Pomoci má sbírka a brigády

Téměř zapomenuté památky křísí doslova vlastníma rukama. Cihlu po cihle, tašku po tašce, kousek po kousku. Občas pomohou dobrovolníci, známí, kamarádi.

Často musí řešit další a další havárie. Tu spadne část střechy, tu se zřítí zeď. Desetiletí chátrání je prostě na tolik zdevastovaných památkách znát. Přesto to nevzdávají, každodenně pracují a statečně bojují o záchranu. Zaplaťpánbůh! Nebýt jich, odešla by další část historie. Obrovské díky takovým nadšencům.