Ještě před třiceti lety byli téměř v každém městě. Zvláště v západní polovině republiky. Řeč je o vojácích naší armády a jejich kasárnách. S politickými změnami v Evropě na přelomu osmdesátých a devadesátých let přišla redukce. Snižování počtu vojáků i kasáren. A další následovala o deset let později s koncem povinné základní vojenské služby v České republice.
Vojáci odešli z Loun, Podbořan, Postoloprt a z dalších míst okresu Louny. Zůstali jen v Žatci a v nedalekých Větrušicích. Ve městě se v roce 2004 usídlila 4. brigáda rychlého nasazení a jeden z jejích praporů.
Jedná se o elitní svazek české armády. Vojáci z brigády mají za sebou zahraniční operace v Bosně, Albánii, Makedonii, Kosovu, Kuvajtu, Iráku, Afghánistánu, Litvě nebo Mali. A v některých zemích její příslušníci padli. Vojáci jsou vyzbrojeni těmi nejlepšími zbraněmi, jakými česká armáda disponuje. Žatecký mechanizovaný prapor má i obrněné transportéry Pandur, jejichž svou kontroverzí známý nákup zaměstnal policisty i soudce.
Tradice armády v Žatci je dlouhodobá. Za socialismu sídlili ve městě hlavně tankisté a díky blízké základně stíhaček i letci. Po Listopadu ´89 byl ve městě dislokován protiletadlový útvar.
Vojáci byli nedílnou součástí života v Žatci. Na stadionu Flora se hrál fotbal, svého času druhá nejvyšší soutěž. V posádkovém domě armády se konaly různé akce, živo bylo i v kulturním domě K-500. Na náměstí probíhaly přísahy nováčků.
Všechno se to vytratilo. Posádkový dům armády je dávno prázdný, využití stadionu i kulturního domu by mohlo být větší. Je to škoda. Armáda ve městě není skoro vidět.
Brigáda rychlého nasazení vznikla 1. července 1994. Letos tak tomu bude 25 let. Jubileum se chystají vojáci oslavit, ve středu 3. července připravují velký program v centru Žatce. Ukáží fotografie z misí, techniku, výstroj, zahrají vojenské soubory. Určitě se bude na co dívat. Bylo by dobře, kdyby se oslavy staly pomyslným začátkem větší propagace armády v Žatci. A většího zapojení do života ve městě.