Každá doba má své momenty, které se jevily vážné, s odstupem času se ukázaly úsměvné. Třeba ve školství. Dnešní Husákovy děti, tedy ti narození v sedmdesátých letech, vzpomínají, jak si v hodinách branné výchovy navlékaly pláštěnky, na ruce a nohy si nasazovaly igelitové pytlíky, obličej kryly smradlavou plynovou maskou. V dobách studené války se takto učily, jak přežít útok zbraněmi hromadného ničení.

Dnešní děti učíme, jak žít s pandemií covidu-19. Zda to nejsou oni, kdo vir roznáší, má ukázat testování ve školách. V okrese Louny v pondělí 8. listopadu po dvou měsících probíhalo znovu. Komu vyšel pozitivní test, půjde na průkaznější. Ale až za týden. Odběrová místa v Žatci a Lounech totiž dřívější termíny nenabízejí, laboratoře nestíhají. Než bude výsledek testu, pro ostatní děti ze třídy se nic nemění. Dál budou chodit do školy, na kroužky, navštěvovat kamarády, příbuzné. Aby ne. Zavřít je doma v karanténně, pokud nevykazují příznaky nemoci, je nesmysl. Tím celý systém, který má brzdit šíření nákazy, padá. Pokud nejsou k dispozici okamžitě po antigenních testech průkaznější PCR, je téměř k ničemu.

Děti z 2.A ZŠ Jižní v Žatci se testují na covid-19
Testování ve školách okresu Louny: pozitivní byly desítky dětí

Jak se naštěstí ukázalo, snaha Husákových dětí neměla smysl. Ani dnešní plošné testování ve školách efekt nemá. Pandemie se takto nezbrzdí. Při vzpomínkách na šťourání tyčinkami v nose ve třídách se za pár let budou dnešní děti smát. Stejně jako jejich rodiče při pomyšlení na navlékání do pláštěnek a pochodování v plynových maskách.