Před několika lety to přitom vypadalo, že s kempováním je tam téměř konec. Stan jste tam potkali jen málo, karavanů sice dost, ve velké většině ale jen ty natrvalo usazené. Těch pohyblivých tam také moc nebylo.

Při takovém pohledu jsem se smutkem vzpomínal, jak to dříve u břehů Nechranické přehrady žilo. Několik diskoték, řada hospod, několik restaurací s jídlem. Party mladých „pařily“, jachtaři brázdili přehradu, rodiny tam jezdily na dovolenou, do chatiček, do stanů. Na Nechranicích si našel zábavu každý. Postupně ale tato atmosféra bohužel začala mizet…

Na Nechranicích nějaký čas mizely hospůdky, na březích jste potkali často jen lidi, kteří tam měli chatu či karavan napevno, tedy také jakousi chatu, dovolenkářů a „pařmenů“ tam moc nebylo. Provozovatelé zavírali obchůdky v kempech, vyžití rychle mizelo. Proč? Možná lidé zatoužili po větším „luxusu“, místo nebylo atraktivní.

To se ale naštěstí v poslední době zase mění, kempy na Nechranicích se opět nadechly. Chatky jsou obsazené, stanů je také dost. A opět rozmanitě obsazených. Rodinami s dětmi, mladými výletníky, hojně tam jezdí rybáři. Když jsem tam s lidmi kvůli jinému článku nedávno mluvil, oceňovali, že je tam opět více restaurací, přibývá různé vyžití. Stěžovali si ale trochu třeba na to, že krámek není v každém kempu, že musí daleko chodit, že větší obchod je až v Kadani či Žatci a podobně…

Ano, to je pravda. Ale, kempaři, prosím, nechtějme zase moc. Buďme rádi, že Nechranice jsou opět „živé“, že jsou zase ve hře. Vždyť trocha toho nepohodlí, improvizace a podobně přece k tomu našemu kempování patří.