Přibližně před pěti lety se na gymnáziu v Žatci odehrála následující příhoda: rodičům některých studentů se nelíbil způsob výuky, který uplatňoval nový učitel matematiky.

Vadilo jim i jeho mládí. Do hodiny se podívat nepřišli, s učitelem se nespojili, zato v pozadí vytrvale bombardovali ředitelství školy neustálými připomínkami a žádostmi o změnu. Nakonec vytvořili takový tlak, že pedagog to už psychicky nevydržel a než by se měl s kýmkoli dál dohadovat, raději odešel učit na jiné gymnázium v severních Čechách.

Jak bude asi vzpomínat na své kantorské začátky? Ti rodiče mu prostě vůbec nedali šanci, aby v klidu mohl dělat své povolání a ukázat, co v něm je. Odsoudili ho v podstatě už předem. Takhle postupuje skupina rodičů s intelektuálně nadanými dětmi, která se před ostatními ráda považuje za elitu města.

Vzpomněl jsem si na to při současných sporech kolem příchodu nových nájemníků do jednoho z domů na sídlišti Jih. Také tam se noví lidé ještě pořádně ani nenastěhovali, ale část jejich sousedů z okolních domů už předem halasně protestuje na radnici, v novinách, na všech možných úřadech. Budou tady křičet, budou tady krást, budou nás tady obtěžovat – to už vědí všichni dopředu. Chceme klid na práci, dodávalo by se k petici snad ještě za socialismu.

Odpor k menšinám a k lidem jiné kultury je prostá xenofobie. Je to postoj plný hnusu. V Žatci ho však máme plné město. Situace kolem bývalého hotelu Garni, jak se mi zdá, se navíc pomalu mění, úřady, právníci a další zainteresované strany tlaku sousedů ustupují.

Tak tedy hurá, jde se na pivo. Elita opět zvítězí.

Více k tomuto tématu čtěte zde