Městská organizace, která provozuje restauraci s minipivovarem, galerii, turistické centrum, dětskou hernu a stará se také o klášterní zahradu, jej nasekala v posledních letech. Navíc jí město muselo poslat mimořádnou dotaci 1,7 milionu korun, jinak hrozilo, že prostě přestane fungovat.
Zarážející je, že dluh narostl do takové výše. Vedení města tvrdí, že o něm nevědělo. „Pokud tvrdí, že o tom nevěděli, tak to nejsou lidé na svém místě,“ nešetří kritikou žatecký zastupitel Marcel Kollmann. Buď jak buď, nyní je třeba dát hospodaření organizace do pořádku a vyřešit, co dál.
Provoz Chrámu byl dosud svázán takzvanou udržitelností projektu, neboť na jeho zrod výrazně finančně přispěla Evropská unie. Nastavené podmínky žádné razantní změny až do nedávna neumožňovaly. Nyní už ano a bude třeba, jak ukazuje špatné hospodaření organizace, radikální změna.
Základní myšlenka Chrámu byla, že restaurace vydělá peníze, kterými se zaplatí další aktivity organizace. Tak to ale nefunguje. Někteří nabádají, aby se restaurace z organizace vyčlenila a pronajala soukromníkovi. Jiným se to nezamlouvá, argumentují, že městská hospoda je zárukou určité úrovně služeb pro turisty. Možná ano, možná ne. Zkušenost v Chrámu ale hovoří zatím jasně. Město by se hospodským do kšeftu plést nemělo. Neumí to.