V Lounech mají restauraci U Koně a v Žatci zase U Hada. Samicí koně přitom není konina, ale kobyla nebo klisna. Had ani své pojmenování pro jedince samičího pohlaví nemá v češtině vůbec stanovené. Teoreticky by to mohla být hadice. Ale praxe je zcela odlišná od našich původních představ, to se vcelku často stává.

Tyhle soukromé výzkumy a hříčky v rodném jazyce mě bavily už od dětství. Jak se nazývá paní od kapra? Kapřice? A manžel štiky je štikáč? Nebo snad štičák? Velký to syčák? Přišel jsem tedy aspoň na samici kraba. Určitě je to krabice. Krabice vína je tím pádem mimimálně stejně tak dobrá jako krab na víně.

Zajímavé je to i u lidí. Ve většině rodinných vztahů i povolání mají přesně stanovené jazykové názvy, určující i jejich pohlaví. Řidiči tak odpovídá řidička a lékaři zase lékařka. Výjimky se přesto najdou. “Jeptiška už určitě zůstane bez svého mužského protějšku a jsem si jista, že i povolání kojná se mužského rodu nedočká,“ píše Pavla Loucká ve své nové humorné knížce o češtině. Skutečně tomu tak ale musí být? Vážně nemůže muž dělat kojného? Třeba by mu pomohla krabice, tentokrát mléka, a nějaká ta šikovně upevněná hadice…