Rok 2015 se zapsal, co se týče mrtvých na silnicích v okrese Louny, do policejních statistik jako rekordní. Naštěstí s rekordem pozitivním, jako rok s nejmenším počtem usmrcených od roku 2005. Loni zemřelo na komunikacích regionu „jen" osm lidí, trend snižování počtu obětí je dlouhodobý. Výjimkou byl předloňský rok, kdy na silnicích tragicky vyhasl život dvaceti lidí.
„V roce 2015 bylo při dopravních nehodách v okrese Louny usmrceno osm osob, osmnáct lidí bylo těžce zraněno," uvedla pro Deník Jaromíra Střelcová, tisková mluvčí Policie ČR v Lounech.
Rok 2014 se vymykal trendu
Po extrémním roce 2014, kdy v regionu zemřelo na silnicích 20 lidí a 33 jich bylo těžce zraněno, se tak opět loni potvrdil dlouhodobý trend snižování počtu obětí. „Sice celkový počet nehod mírně vzrostl, následky ale nejsou tak tragické, je méně mrtvých i těžce zraněných," vyčetla ze statistik Střelcová.
Podívejme se na statistiky podrobněji. Loni zemřelo v okrese Louny na silnicích 8 lidí. V roce 2014, kvůli několika velmi vážným nehodám na přetížených I/7 a I/6, vždy s několika oběťmi, zemřelo 20 osob. V roce 2013 při nehodách nepřežilo osm lidí, v roce 2012 dvanáct, rok předtím deset. Jedenáct mrtvých napočítali policisté v letech 2010 a 2009. Rekord nelichotivý pak má rok 2008, kdy na komunikacích v regionu vyhasl život celkem 24 lidí (Deník má k dispozici statistiky od roku 2005 – pozn. red.). V roce 2007 to bylo deset mrtvých, rok předtím šestnáct a v roce 2005 zemřelo na silnicích dvacet osob.
„Z pohledu dopravní nehodovosti byl rok 2015 úspěšný. Potvrzuje se snižování počtu usmrcených a těžce zraněných," přivítal ve vyjádření pro média pozitivnější čísla než v minulosti také Jiří Ušák, ředitel dopravní policie Ústeckého kraje.
Moderní vozy posádku lépe chrání
A v čem vidí šéf dopravních policistů v kraji příčinu snižování počtu obětí dopravních nehod? Podle odborníků lidé více používají bezpečnostní pásy, moderní silnice mají také různé prvky, které snižují následky. „Hlavní příčiny trendu vidíme v tom, že se na silnicích pohybují modernější a hlavně bezpečnější auta, která lépe eliminují následek nehody," uvedl Ušák.
Naopak si odborníci nemyslí, že by lidé z ničeho nic začali jezdit více opatrně. I když policisté upozorňují, že prevence a dopravní výchova má velký význam.
První nehoda s tragickými následky se v roce 2015 udála v okrese Louny 1. února. Tehdy narazilo auto do stromu mezi Libčevsí a obcí Kozly. Další mrtví přibývali během celého roku, nezávisle na roční době nebo počasí. V srpnu byl například u Postoloprt sražen chodec, v září u Vroutku v jedné ze zatáček zemřel mladý řidič.
close
zoom_in
Velmi tragická byla loni také nehoda, která se sice nestala v okrese Louny, ale jen o pár kilometrů, navíc oběti byly z regionu. Jedenáctého listopadu u Vysočan, na „staré „ silnici podél R7 havarovalo auto se třemi dětmi, dvě náraz do sloupu mostu a další kotrmelce bohužel nepřežily. Bylo jim teprve 6 a 10 let.
Připomeňte si: Hrůzné místo u silnice. Tragickou smrt dětí připomíná kříž a hračky
A kde umírá v posledních letech na silnicích v regionu nejvíce lidí? Jednoznačně na nedostavěných úsecích silnic na Prahu – na I/6 na Podbořansku a na I/7 na Lounsku.
Problémem jsou nedostavěné silnice
„Největším problémem jsou jednoznačně nedokončené rychlostní silnice. Jsou přetížené, často tam dochází k velmi tragickým nehodám. Silnice I/7 je silnicí smrti a lidé tam umírají zbytečně. Za ta léta prakticky na každém kilometru došlo k tragickému úmrtí," říká dlouhodobě Jiří Král, šéf dopravních policistů v okrese Louny.
Podle něj je řešení jen jedno – co nejrychleji dostavět. „Zabránit tragédiím by jednoznačně pomohla dostavba rychlostních silnic. Čtyři pruhy, mimoúrovňová křížení, směrové rozdělení, svodidla. Jedině to zabrání čelním střetům a fatálním následkům. Kde máme směrové rozdělení a čtyři pruhy, tam je velmi málo smrtelných nehod, statistiky to jasně dokazují," pokračoval Král.
I na dostavěných silnicích se sice bourá, nejde ale už o čelní střety. A nárazy do svodidel, zezadu či z boku nejsou ve většině tak závažné. „Tyto nedostavěné silnice už dlouho kapacitně absolutně nedostačují. Jsem přesvědčen, že pokud se dokončí, počty mrtvých výrazně klesnou," dodal Jiří Král.
