Kliknutím zvětšítePihrtová, za svobodna Kuncová, pochází z Litvínova, kde si gymnastika už od minulého století podává ruku s kvalitou. "Byla jsem maličká, tak si mě na náboru v první třídě všimli. Trénoval mě Sergej Kargalcev, pod jeho vedením jsem se dostala až do reprezentačního výběru. Trénovala mě i Pavla Jonášová, díky které přijel Sergej do naší republiky," líčí Pihrtová.
Byla v projektu děvčat, které se připravovala na olympiádu v Sydnech, nakonec se ale v roce 2000 do Austrálie nepodívala. Zavládlo zklamání a de facto konec kariéry. "Byla jsem na mistrovství Evropy v Paříží i světa v Gentu, toužila jsem dostat se na Hry. Ale v té době zrovna zvedli věkovou hranici a my s kamarádkou do Sydney neodjely. Zhroutil se nám svět. Přišla puberta, gymnastika šla stranou."
Za čas se ale slečna z Litvínova ke svému sportu vrátila, jak se ale později ukázalo, návrat to byl osudový. "Spadla jsem na bradlech, zlomila jsem si bederní obratel. A bylo nadobro po soutěžní kariéře. Doktoři mě odrovnali a kdybych dala na ně, tak bych teď chodila tak maximálně plavat, co se sportu týče."
Vše ale bylo jinak, touha dělat to, na co je tělo zvyklé, byla silnější než nařízení lékařů. "Přestěhovala jsem se do Loun za manželem, přišla rodina, ale když jsem začala čím dál víc cítit, že mi gymnastika chybí, začala jsem se jí věnovat jako trenérka. Tady v Lounech žádný specializovaný oddíl na gymnastiku nebyl, takže zájem o ni byl a je neskutečný," tvrdí bývalá reprezentantka.
Začínala v lounské sokolovně, ze dne na den se ale osamostatnila a založila svůj klub. "Musela jsem ale hledat vyhovující prostory, což je v Lounech náročné. Halu často využívají florbalisté a házenkáři, školní tělocvičny basketbalisti. Nakonec mi vyhověla 7. ZŠ, kde jsme začínali. Rozrostli jsme se až na 40 dětí, ale znovu jsme se museli stěhovat. Teď sídlíme v dobroměřické sokolovně, kde je to vše paráda," pochvaluje si nadšená trenérka.
Do doby, než přišel koronavirus, se jí dařilo velice dobře. "V Lounech mám oporu v Unii pro sport a zdraví, především po stránce sdílení informací a metodické pomoci s organizačními záležitostmi. Vděčná jsem také těm, kteří mi pomohli najít nové prostory. Nebudu jmenovat všechny, protože bych určitě na někoho zapomněla."
Zájem o její oddíl byl a stále je opravdu velký. "Ani nemusím dělat nábory. Louny jsou malé, vše se rozkřikne. Tak mi sami rodiče volají, jestli můžou s holčičkami přijít. Pomáhala mi jedna maminka, Vendy Řezníčková, a jedna trenérka, Kateřina Křížová. Ale teď jsem na to sama, pomáhá mi můj manžel David, který je bývalý fotbalista, sportovec. Zvládnu to, ale musí se to vše zase rozběhnout. Současná situace nás všechny ničí. A to do budoucna mám plány, jak to rozjet ještě více."
Roční absence tréninků je pro gymnastky hotovou pohromou. "Vzpomínám si, jak nám Sergej říkal, že týden pauzy v gymnastice je jako měsíc v ostatních sportech. Až se to rozvolní, budeme začínat prakticky od začátku," štve Pihrtovou.
Na rozdíl od jiných klubů lounský Sportgym nepřipravuje pro své svěřence on-line tréninky. Podle její šéfky nemají smysl. "Bojím se, že to děti budou dělat špatně a ještě víc si ublíží. Prostě jsme teď úplně mimo hru. Od rodičů samozřejmě neberu členské příspěvky, když se nic neděje, to pro oddíl není dobré. Ale pořád věřím, že to zvládneme, že se to brzy rozjede."
Řešením by mohlo být antigenní testování, i když i tato možnost je pro Pihrtovou spíše sci-fi. "Bylo by to na rodičích, jestli by své děti nechaly testovat, aby si aspoň dvakrát v týdnu mohly zacvičit. Ale neumím si to dost dobře představit. Je to i otázka finanční. Celé je to prostě nyní špatné."
Gymnastika je přitom pro děti velmi důležitá, dělají ji například i hokejisté nebo fotbalisté. "Lounské hokejky k nám chodí pravidelně. Jsme skvělým doplňkovým sportem, gymnastika děti rozvíjí po všech stránkách. Mám tu děti, které ještě neví, jestli ji budou chtít dělat, ale je jasné, že pokud budou chtít zkusit jiný sport, tak budou pro něj velmi dobře připraveny. Koordinace pohybů, držení těla - to vše se jim bude hodit."
Nela Pihrtová se drží ruské školy, která je podle ní správnou cestou. "Mám to od Sergeje. Ruská škole je nejúčinnější. Je náročná na fyzičku. Když jsme jezdily jako malé na závody, tak se nás holky bály. Říkaly, že jsme jako roboti, to je ta fyzička. Dnešní děti tuhle školu ale moc nedávají, nesnesou totiž velkou zátěž. Proto se k současné české gymnastice nechci vyjadřovat."
Není divu, že sportovním vzorem pro Pihrtovou, maminku sedmileté Lilly a dvouletého Davídka, byly několikanásobné olympijské vítězky z východu Lilia Podkopajeva a Světlana Chorkina. I 35letá trenérka lounského oddílu ale může být na svou sportovní kariéru pyšná, mezi gymnastkami se totiž pro jeden její prvek zažilo označení podle jejího dívčího příjmení. "Ale spíš je známější ´nedělej Zagorku´, než ´udělej Kuncovou´," směje se sympatická sportovkyně na celé kolo. "I když Chorkinu jsem potkala na mistrovství světa, kde za mnou přišla a ten prvek chválila. To mě hodně potěšilo," přidává pyšně.
Ondřej Holl
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
