Kliknutím zvětšíteV poslední době zaujaly výkony hned dvou děčínských odchovanců. Barbora Silná zazářila v chomutovském bazénu. Na 35. ročníku Memoriálu Jaroslava Jezbery, aktuálně nejlepší česká plavkyně v kategorii 12letých pokořila tři velmi staré rekordy. To všechno pod taktovkou trenérů Jana Mareše, Petra Roučka, Pavla Roučka a Lucie Čermákové.
První rekord padl na trati 50 metrů motýlek, druhý na 200 metrů polohový závod a třetí na stometrové trati v polohovce. Na všech tratích drží Bára nejlepší časy z republiky. A to v její kategorii bojuje zhruba pět stovek dalších soupeřek.
Barbora Silná.„Zpětně na závody v Chomutově vzpomínám velmi ráda. Plavalo se mi tam dobře, mám ráda i tamní bazén. Ráda bych měla podobné úspěchy i v budoucnu. A ty rekordy? Myslela jsem si na to, že je překonám,“ pokývala Bára Silná hlavou při vzpomínce na své úžasné představení. V Chomutově přitom dohromady odplavala šest závodů. „Ke konci jsem byla unavená, to je pravda. Mezi závody je tak půl hodinová nebo hodinová pauza,“ rychle dodala.
Na závodech nemá Bára se svými soupeřkami vůbec žádný problém. „Normálně se bavíme, myslím si, že jsme kamarádi,“ zamyslela se.
S plaváním začala Bára u v pěti letech. „Mamka chtěla, abych plavala. Zkusila jsem to. Šlo mi to a bavilo mě to. Nikdo nemusel přemlouvat, abych pokračovala,“ zdůraznila.
Jen velká škoda, že plavcům sebrala dva roky pandemie koronaviru. „Bylo to těžké, byli jsme zvyklí každý den na tréninky ve vodě. Ale trenéři nám vymysleli jiný program. Běhali jsme, jezdili na kole. Ale plavání to nebylo. Chybělo to,“ smutně poznamenala.
Plavci v Děčíně trénuji každý den. V pátek mají ranní trénink od půl sedmé ráno, další dny chodí do vody odpoledne po škole. „No, to ranní vstávání není zrovna paráda. Ale dá se na to zvyknout,“ usmála se.
Bára už má ve 12 letech hromadu medailí. Přesný počet nezná. „Nevím, mám jich kolem stovky. Doma si je dávám na speciální věšák,“ prozradila.
Ke každému sportovci patří nervozita před samotnými závody. Jak je to u mladé děčínské naděje? „U mě to tak není, já jsem spíše natěšená. Ale je pravda, že na republice jsem byla na dvoustovce motýlka nervózní. Bála jsem se, abych tu první stovku nezaplavala moc rychle. A to se stalo,“ zakroutila hlavou plavkyně, která by chtěla jednou startovat na olympijských hrách a jejími vzory jsou Simona Kubová a Barbora Seemanová.
Ale abychom jenom nechválili, tak jsme se na závěr Báry zeptali, co by měla zlepšit? „Mám ještě co pilovat na obrátce, to mě občas zpomalí,“ dodala na závěr.
CHCI BÝT NEJLEPŠÍM PLAVCEM
Šest startů, šest zlatých medailí. Neuvěřitelná bilance Tomáše Čermáka na Letním poháru v Náchodě. Pro desetiletého děčínského plavce šlo přitom o první start na „republice.“ Přitom na první trati, 100 metrů znak, na začátku chyboval a byl nervózní. Přesto nakonec vyhrál a odstartoval svou spanilou jízdu.
Tomáš Čermák vybojoval šest zlatých medailí!„Chtěl bych být nejlepším plavcem na světě,“ má jasno mladý talent, který ale toho moc nenapovídá. „Pro mě je nejlepší disciplínou znak, jelikož si tam můžete trochu odpočinout. Myslím tím, co se týče dýchání,“ rychle dodal.
Stejně jako jeho kamarádka Bára i on má doma plavecký věšák na medaile. „Mám jich 67, chtěl bych jich mít co nejvíc,“ usmál se.
Pojďme se ale vrátit k jeho zlaté jízdě v Náchodě. „Při prvním závodu jsem byl nervózní. Ale vyhrál jsem, spadlo to ze mě a pak se mi dařilo,“ poznamenal.
Tomášova matka Lucie je navíc trenérka, která je také součástí děčínského plaveckého klubu. „Mamka jako trenérka? Dobrý,“ pokýval hlavou. „Byla jsem na něj přísnější, ale pak jsem ustoupila. Zjistila jsem, že takhle to je lepší,“ podotkla Lucie Čermáková, matka a trenérka.
Tomáš začal s plaváním v první třídě v šesti letech, na popud rodičů. „Baví mě to, máme dobrou partu, je tam sranda. Mám moc rád ten kontakt s vodou. Přes covid mě nebavilo sedět doma, plavání mi chybělo. To běhaní naopak vůbec,“ zakroutil hlavou.
„Mám rád všechny naše trenéry. Každý je něčím jiný, každý nás naučí něco jiného. Teď budeme mít pauzu, závody budou zase od září, v prosinci mě čeká republika, to bude vrchol,“ prozradil.
Skloubit plavání se školou? Pro Tomáše ani Báru žádný problém. „Ale ta škola mě moc nebaví,“ dodal Tomáš uličnicky.
Bára i Tomáš jsou v Děčíně spokojeni. Do jiného klubu ani odcházet nechtějí. „Já si myslím, že tady mají, vzhledem ke svému věku, vše potřebné. Nechci, aby to znělo nějak nafoukaně. Intenzivně se jim věnujeme, mají i individuální tréninky. Hlavně tady máme fakt přátelskou atmosféru. Oni jsou spokojení a my taky,“ zdůraznil Jan Mareš, jeden z děčínského trenérského kvarteta.
Proč mají tedy děčínští plavci v poslední době tolik úspěchu? „Mají velký cit pro vodu a hlavně je to hodně baví. Jak už jsem řekl, mají na vodu talent. Snažíme se jim vybudovat co nejlepší podmínky, na druhou stranu pro ně nachystáme intenzivní přípravu. Za tu dřinu jim ty úspěchy přejeme. Ono to není jednoduché, pořád vyhrávat,“ dodal Mareš.
OLYMPIÁDA MLÁDEŽE
Na právě skončených Letních olympijských hrách dětí a mládeže, které se konaly v Olomouci, přišly pro děčínské plavání další úspěchy.
Petr Šolín.Duo Plaveckého klubu Děčín Barbora Silná - Petr Šolín vybojovalo osm medailí. Bára vybojovala tři zlaté a dvě stříbrné, Petr dvě stříbrné a jednu bronzovou.
Barča se zároveň postarala o senzaci v podobě překonání dlouhodobého českého rekordu na 200 metrů polohově 12tiletého žactva na dlouhém bazénu - čas 2:34.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
