Průběžné druhé místo po osmi kolech druhé ligy mužů nečekal před sezonou pravděpodobně ani ten nejvěrnější fanoušek národní házené v Žatci.

Mladý tým trenéra Václava Havránka ale dokazuje, že má velkou perspektivu a místo o záchranu letos zatím trápí i soupeře nejzvučnějších jmen. „Klukům jsem věřil, byla jen otázka času, kdy se ukáže, že na to máme,“ je spokojený trenér.

Díky třem bodům v sedmém a osmém kole jste se vyšvihli zpět na průběžné druhé místo v tabulce. Po záchranářských letech je to výborné umístění. Věřil vůbec někdo před sezonou, že by to mohlo být takhle dobré?
Upřímně? Asi už jen já jsem věřil, že máme na to, okupovat přední pozice v tabulce. Ale jak je vidět, jde to.

Velký podíl na úspěchu má určitě i psychika. Je vidět, že tým si na hřišti letos více věří. I v minulosti se hrálo dobře, chyběly ale zkušenosti…
Klukům stouplo sebevědomí hned po prvním utkání v Řevnicích, kde jsme o branku vyhráli. Pak už bylo jen otázkou času, kdy si do svých, někdy až moc horkých hlav, naprogramují taktiku, kterou se jim snažíme ordinovat už dlouho. Míč musíme držet v útočné třetině co nejdéle, to je jeden z klíčů k úspěchu.

I střelcům to letos zatím pálí.
Je to tak. Slušně nabito má Jakub Hradiský, který je průběžně druhým nejlepším střelcem ligy. Navíc Dan Nociar a Pavel Sýkora jsou v této tabulce šestý a sedmý.

Na kontě máte pět výher, jednu remízu a jen dvě prohry. Obě ale těsné, třeba s Mostem jste prohráli o jedinou branku až v samotném závěru utkání. Takové prohry mohou v konečném účtování mrzet. Není to škoda?
Jistě, mohli jsme na to být ještě lépe. Třeba Most, který zmiňujete, je pro nás jistě hratelným soupeřem, ale také největším rivalem. Tyto zápasy jsou vždy nevyzpytatelné. Nezvěstice jsme také měli na lopatě, ale oni jsou natolik zkušení, že dokázali využít našeho krátkého zaváhání na začátku druhé půle a my byli nakonec rádi alespoň za remízu.

Na druhou stranu, někdy je dobré včas prohrát. Některé hráče může prohra vrátit zpět na zem.
Nemyslím si, že by v našem týmu bylo potřeba někoho vracet na zem. Kluci rozhodně nejsou ze současných výsledků v oblacích. I ty nejlepší týmy prostě někdy prohrají. Jsou to zkušenosti, z kterých musíme později čerpat, ale hlavně jít dál.

V neděli vyjíždíte na půdu poslední Raspenavy. To by měly být skoro povinné body.
Raspenava je soupeř, se kterým se velmi dobře známe ještě ze společného působení v oblastním přeboru. Nepřipravujeme se na ně ale nijak speciálně, snad se nám bude dařit.

Pak vás čeká jeden víkend volno a závěr podzimní části doma s dosud prvním Tymákovem a Ejpovicemi. Možná v těchto soubojích půjde o první místo v tabulce. Na ty se připravuje nějak speciálně?
Tymákov je velmi silným soupeřem a diváci uvidí jistě kvalitní házenou na obou stranách. V tomto případě o cílené přípravě uvažujeme, to samé platí i o Ejpovicích. Oba zápasy budou velmi důležité, body potřebuje každý. Podle mého rozhodne to, který z týmů na tom právě ten den bude lépe psychicky, protože herně jsme vyrovnaní.

Jak to vypadá před závěrem s kádrem? Jste kompletní?
Všichni jsou sice potlučení, ale nikdo není vyřazený. Pokračujeme v plné zbroji.

Po podzimních příjemných výsledcích už nemůžete mít cíle záchranářské. Za co budete rádi, až rozhodčí na podzim naposledy zapískají? Myslíte už i na to vysněné první místo?
Samozřejmě, že mě to napadá. První místo v tabulce druhé ligy mužů, to je něco, co Žatec ještě nikdy nezažil. Ale buďme realisté, první chtějí být všichni. Udržet si nejhůře čtvrté místo po podzimu bude také skvělým výsledkem. Cílem je tedy první čtyřka.

Díky za rozhovor.