Na České Budějovice a hlavně pak na tamní bazén bude asi hodně dlouho v dobrém vzpomínat sedmnáctiletý Tomáš Plevko. O víkendu tam vybojoval dvě zlaté medaile a porazil přitom celou českou špičku.

První start na republikovém šampionátu mezi dospělými a hned dvakrát první. O tom jste asi ani nesnil.
To máte pravdu, je to super, zadařilo se.

Jaké jsou pocity čerstvého dvojnásobného mistra republiky s odstupem několika dní?
Jsem ohromně šťastný. Měl jsem radost už z toho, že jsem se dostal do finále, ale tohle jsem nečekal, chtěl jsem být do pátého místa. Ale titul? Pořád jsem tomu nemohl uvěřit, ani několik desítek minut po skončení závodu.

V sedmnácti letech jste mnohé odborníky překvapil. Jaké to bylo stát na startovním bloku se šampiony, kteří plavali třeba i na olympiádě proti Phelpsovi?
Byl jsem hlavně rád, že jsem s nimi mohl změřit síly. Nebyl jsem ani nijak výrazně nervózní. Prostě jsem jen skočil do bazénu a jen plaval co to dalo a vyšlo to.

Jak se k vám po závodě zachovali? Takový mladík a hned je odsune na druhou kolej?
Tak určitě je to překvapilo, bylo to na nich vidět. Ale podali jsme si ruce, pogratulovali, bylo to v pohodě.

Poprvé jste triumfoval v závodě na padesát metrů volným způsobem. Jak se závod pro vás vyvíjel?
Bylo to obrovsky rychlé. Začátek se mi tolik nepovedl, na pětadvacítce jsem byl podle trenéra asi třetí, pak jsem ale ještě více zabral a vyšlo to. Když jsem se po dohmatu podíval na světelnou tabuli, bylo tam na prvním místě moje jméno. Myslel jsem, že je to chyba, že to opraví, ale ono to tam pořád zůstávalo. Pak za mnou skočil někdo oblečený do vody a teprve potom jsem si uvědomil, že to možná bude pravda.

Druhý mimořádný úspěch přišel na trati padesát metrů motýlek…
Už jsem měl splněno, úspěch už byl, takže jsem do toho závodu šel hodně uvolněný. Radil mi to i trenér. A možná to tak bylo dobře a povedlo se vyhrát i podruhé.

V posledním startu, na sto metrů volným způsobem, jste už podle trenéra neměl síly, přesto jste ještě stihl vybojovat ve finále šesté místo.
Asi to tak bylo, sil nebylo moc. Už jsem byl unavený a to nejen fyzicky, ale i psychicky, byl jsem nesoustředěný. Měl jsem ohromnou radost z těch dvou titulů. Už to nebylo ono, ale i tak jsem za šesté místo rád.

Sezona se teprve rozjíždí, jaké jsou nejbližší plány?
Poctivě trénovat a zase trénovat, jen tak se můžu udržet. Možná také pojedu s reprezentací na soustředění do Španělska.

A závody?
Snad nějaké v Řecku, ale ještě nevím, jestli tam pojedu. Pak v červnu hlavně mistrovství Evropy juniorů a pokud to vyjde, a o dvě desetiny zlepším čas na motýlku, možná bych se mohl dostat i na mistrovství světa do Říma, které se koná na přelomu července a srpna.

Děkuji za rozhovor.