Sběratelka medailí. Tak by se mohlo přezdívat Lucii Svěcené. A nikdo by proti tomu nemohl protestovat. Znovu to dokázala před pár dny. Ulovila další národní rekord a několik zlatých medailí na republikovém šampionátu. Navíc letos Lucie Svěcená bojovala na ME a MS. Jak je se sezonou spokojená? Co naopak mohla zlepšit? A hlavně, jaký je její sen pro příští olympijskou sezonu? Svěřila se v rozhovoru pro Deník.

Republikový šampionát na krátkém bazénu je za vámi. Mezi dospělými dvakrát zlato, jedno stříbro, navíc národní rekord. Mezi dorostem tři zlata, dvě stříbra. Spokojenost nebo jste čekala ještě víc?

Určitě spokojenost. Takové výsledky jsem vážně nečekala, jen pár dní před národním šampionátem jsem se vrátila z mistrovství Evropy v Izraeli, byla tam trochu únava. Třeba na padesátce kraul jsem vůbec nedoufala, že budu mít šanci a nakonec jsem v dorostu i tady vybojovala medaili. Plus jsem zaplavala český rekord na motýlkářské stovce. Když jsem doplavala, nevěřila jsem svým očím (usmívá se). Plavalo se mi krásně, volně, vůbec to nebolelo, čekala jsem mnohem horší čas. A on z toho byl národní rekord, opravdu nečekané. Ten čas mě hodně potěšil.

InfoblokOpět jste opanovala motýlkářské tratě. Zlato na stovce i padesátce. To se asi čekalo.

Doufala jsem, že to opět vyjde.

Čas a rekord na stovce ukazuje, že máte velkou formu. Není škoda, že sezona končí, že bude přestávka? Ještě nemáte splněný A limit na olympiádu, jen B limit, a ten zatím nestačí. Nebyla šance, že by se to při této formě mohlo povést? K limitu jste blízko…

Myslím si, že to škoda není . Naopak, teď ve volnu půjdu alespoň třikrát za týden do vody, přidám suchou přípravu a budu makat. Na limit potřebuji ještě trochu potrénovat a to volno využiji právě k tomu. A pak to zkusím, doufám, že limit dám. Chybí mi sedm desetin, to není tolik.

Letenka do Ria je největším snem?

Rozhodně ano.

Sezona skončila. Jak jste celkově spokojená?

Byla to hodně těžká sezona, jsem ráda, že jsem to zvládla tak, jak jsem to zvládla. Jsem spokojená. Něco se samozřejmě mohlo udělat lépe, ale s tím už nic neudělám.

Pojďme to vzít postupně. Na letním mistrovství republiky dvě zlaté z motýla a jedno stříbro. Asi očekávaný výsledek.

Ano, splnila jsem očekávání (usmívá se).

Pak světový šampionát na dlouhém bazénu v Kazani. Při vaší premiéře na velkém dospělém MS jedenatřicáté místo na padesátce a třicátá čtvrtá pozice na stovce. Jak vystoupení tam s odstupem vidíte?

Svět se mi vážně nepovedl. Působila tam na mě hodně psychika, nezvládla jsem to v hlavě. Byla jsem tam strašně nervozní, necítila jsem se tam dobře. Ty výsledky byly zklamáním. Ale zase to byla další motivace, abych se zlepšila.

Následoval evropský šampionát dospělých v Izraeli na krátkém bazénu a patnácté místo na padesátce, jedenadvacáté na stovce. Sedmé ve štafetě.

Tahle Evropa byla vážně moc pěkná. Cítila jsem se tam dobře, věřila si. Také jsem tam měla motivaci, kterou budu mít už pořád a která nezmizí (mluví smutně). S výsledky na Evropě jsem spokojená, byla tam před olympiádou obrovská konkurence a já se dokázala prosadit na krásné patnácté místo. A když jsem koukala na stejně staré, tedy osmnáctileté plavkyně, tak jsem byla dvakrát třetí. Takže velká spokojenost.

Mluvila jste o motivaci.Tou je předpokládám, že ty pěkné výkony a výsledky chcete vybojovat pro svého tatínka, který bohužel předčasně odešel.

Ano, přesně tak…

A pak přišel republikový šampionát na krátkém bazénu, s tím také myslím spokojenost?

Ano, určitě. Celkem v dospělých i dorostu pět zlatých a tři stříbra.

Teď vás čeká velká dřina a příprava na příští sezonu. Hlavní sen, olympiádu, už jsme zmiňovali. Jaké jsou ale další cíle?

Nejdříve chci splnit limit na Evropu, která bude v Londýně. Hlavně pak ale Rio, když nedám limit do května, pokusím se o něj právě na mistrovství Evropy.

Děkuji za rozhovor.