Kliknutím zvětšítePomohlo ty pokyny trenérů?
Hodně z cvičení se zapomnělo a fyzička šla dolů členům i trenérům. Ale všichni na sobě chtějí pracovat, takže to doženeme společně!
Prý bylo i nějaké online cvičení…
Ano. Na základě skvělé spolupráce s klubem Sakura Karate-do Žatec trenér Vladimír Švehla začal tréninky online, které jsme sdíleli. V Hlubanech pak na oplátku byli členové žateckého klubu cvičili s námi. Spolupráce klubů je velmi důležitá! Nejen že spojuje všechny nadšence do bojových sportů, ale i trenéři mají pak možnost načerpat nové informace a zkušenosti jinde.
Jak cvičení na hřišti v Hlubanech vypadalo?
Cvičili jsme dvakrát týdně. Vždy hodinu. Členové museli mít svou vlastní roušku a pití. Cvičili s rozestupy tak, aby na sebe při natažení rukou nedosáhli. Na prvním tréninku bylo 23 členů a 4 trenéři ze tří klubů. Bylo to osvěžující. Teď je již možné trénovat v tělocvičně. Plánujeme i soustředění, kde bude nutné dodržovat různá opatření. Bude to náročnější, ale protože naši členové, rodiče a trenéři mají v krvi pravidla zažité, nemám strach, že bychom to společně nezvládli.
Plánované závody odpadly?
Některé závody se posunou, ale některé se musely zrušit, protože se pak již do konce roku nestihnou. My máme v plánu v červnu víkendové soustředění, pak rozlučkový oheň a závěrečné závody klubu. Závody se budou vypisovat, takže musíme hlídat termíny a pak vytipovat členy, kteří by byly schopni závody absolvovat.
Nepodepíše se koronavirová krize na rozpočtu klubu?
Náš klub má třicetiletou historii a docela dobré zázemí. Rodiče našich členů mají pochopení, Město Podbořany nás podporuje finančně a Základní škola Husova 276 nám poskytuje tělocvičnu za nájemné stanovené v září, takže rozpočet na rok lze jednoduše předvídat. Finančně to zvládneme díky velké podpoře všem a i díky trenérům, kteří obětavě trénují.
Už jste tu historii nakousla, tak si k ní pojďme říci něco více. Kdy to vše začalo?
Klub vznikl v roce 1989 ve Vroutku. Ani ne rok poté se přesunul do tělocvičny Základní školy Husovy v Podbořanech. A od té doby tam cvičíme. Za celou dobu působení klubu v Podbořanech prošlo našim členstvím zhruba tři tisíce osob. První rok v Podbořanech nás bylo v tělocvičně 98. Postupně se snižovala základna a dnes v průměru každý rok má naše základna 35 členů. Nyní je to 36 členů a tři trenéři. Největším úspěchem je určitě to, že klub tak dlouho funguje a že členové po odchodu na střední či vysoké školy mimo náš dosah dále pokračují v cvičení.
Ještě k těm úspěchům. Máte i nějaké ze závodů?
Každé závody jsou úspěchem pro klub. Když vidíte, že členové do svého cvičení vloží vše co můžou, tak to je pro trenéra zadostiučinění. Poslední závody, na kterých jsme s dětmi byli, se konaly v listopadu v Plzni. Se třinácti členy jsme měli celkem dobrou bilanci. Získali jsme tři zlaté, osm stříbrných a pět bronzových. K tomu ještě dva absolutní vítěze svých kategorií. A málem bych zapomněla na tři bramborové!
Co byste chtěli dokázat v tomto roce?
Letos bychom chtěli dotáhnout zmiňované soustředění a poskytnout dětem ještě alespoň dva měsíce možností si plnohodnotně zacvičit. Pokud se podaří alespoň jedny závody do konce roku, bylo by to skvělé, ale ne nezbytné. Chtěli bychom hlavně motivovat členy v tom, aby sami dokázali cvičit a zdokonalovat se. Sdílíme nahrávané tréninky, katy a cviky z jiných míst, aby měli možnost si vybrat pro sebe to nejvhodnější.
Už zaznělo, že v regionu spolupracujete s žateckým klubem. Neberete ho tedy jako konkurenci?
V našem regionu jsme tři kluby, které spolupracují. Naši členové mají možnost navštívit klub v Žatci i v Kryrech. A naopak, jejich členové jsou vítaní u nás. Členové navštěvují kluby blíž ke svému bydlišti. Někteří pak využívají příležitosti zacvičit si v týdnu vícekrát, a to pokaždé na jiném místě a s jinými partnery. Je to skvělé, že tady konkurence není. Jedná se spíše o přátelství. Každý oddíl má něco, čím je výjimečný.
Čím jste výjimeční vy?
My jsme mimo jiné zavedli asi před osmi lety motivační trénink "Vycvič svého rodiče". Jedná se o trénink v polovině školního roku, kdy již i nábor umí několik technik a postojů. Pak si každý člen vezme svého cvičence, kterého musí v rámci tréninku naučit tři techniky co nejlépe. Cvičenci jsou rodiče, prarodiče, sourozenci, a když je nouze, tak spolužáci či kamarádi. Nakonec se vyhodnotí nejlepší trenér a nejlepší cvičenec. Rodiče si na vlastní kůži vyzkouší trénink včetně rozcvičky. Je to dost náročné pro oba - trenéra i cvičence. A na konci se fotíme a rozdáváme odměny!
Dbáte na vzdělávání trenérů?
Určitě ano. Každý rok je školení trenérů, na které jsou upozorňováni. Klub jim toto hradí, protože to, co si přivezou, to se dále vloží do členů. Pak máme možnost, díky spolupráci klubů, navštěvovat jiné kluby, soustředění, školení a tak podobně.
Čím je podle vás váš sport specifický?
Všestranností, spoluprací a přátelstvím mezi členy a trenéry.
Jaké má karate postavení mezi sporty ve městě?
Mám dojem, že dobré. Členové jsou v množství, které nám vyhovuje, místo ke cvičení máme a členy si nepřetahujeme.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
