Litoměřický rodák zažil před devatenácti lety v Německu životní turnaj. Do Hannoveru dorazil z Atlanty a jako jednička týmu se podepsal pod historický titul. Stal se nejlepším gólmanem šampionátu a ještě stihl být u narození dcery.

Jak s velkým odstupem vzpomínáte na úspěšné MS 2001, ve kterém jste Česku vychytal zlatý hattrick?
Pro mě osobně to byl zážitkově nejsilnější turnaj, který jsem zažil. Nešlo pouze o sportovní, ale i osobní stránku – má manželka byla těhotná a očekávali jsme každým dnem narození první dcery. Nicméně já jsem nikdy, pokud jsem nebyl zraněný, nároďák neodmítl. Takže jsem letěl do Hannoveru a dopadlo to skvěle – vyhráli jsme titul mistrů světa, třetí zlato po sobě a ještě jsem se stihl včas vrátit do Atlanty, abych byl osobně u porodu dcery.

Navíc jste byl vyhlášený nejlepším gólmanem turnaje. Považujete tedy tento šampionát jako svůj kariérní vrchol v rámci MS?
Sportovně určitě, ale já jsem nikdy individuálním cenám příliš velkou váhu nepřikládal. Hokej je týmový sport a je potřeba, aby ten tým šlapal společně, jeden hráč turnaj nevyhraje. Takže zlato, které jsme vyhráli pro Českou republiku, má pro mě určitě větší význam, než individuální ocenění.

Mrzí vás, že jste kvůli neúčasti na MS 2000 nezkompletoval „zlatý hattrick“?'
Přiznám se, že jsem nikdy nad tím takhle nepřemýšlel. Jsem rád, že jsem mohl být součástí zlatých týmů z let 1999, 2001 a 2005 a taky jsem rád za kluky, kteří dokázali vyhrát zlato v roce 2000.

Třetího titulu jste se dočkal v roce 2005, ale už jako náhradník. Má pro vás tohle zlato menší váhu než ty předchozí?
Hokej je týmový sport a zvlášť u brankářů je důležité, aby každý hráč přijal svojí roli a byl důležitým přínosem pro tým. Rozhodně to zlato pro mě nemá z těchto důvodů menší váhu, než z jiných šampionátů.