Když se v Žatci řekne sportovní střelba, každý, kdo se o sport trochu zajímá, odvětí: Jiří Vlk.

Muž, který už desetiletí vychovává nové a nové nadějné střelce kdysi spoluobjevil a tvaroval i olympijského vítěze z korejského Soulu 1988 a účastníka zatím tří olympiád Miroslava Vargu. Pro Deník zavzpomínal na časy, kdy ještě vůbec nebylo jasné, že Varga bude ve světové střelecké špičce.

Kde se vzal na žatecké střelnici později olympijský vítěz Miroslav Varga?
Objevil se ve střeleckém kroužku tehdejšího okresního domu pionýrů. Tam jsme měli čtyři nebo pět kroužků a jedním z dětí byl Míra Varga. Také se účastnil takzvané školní ligy, které se účastnily všechny školy v okrese, takže vždy startovalo kolem stovky dětí. Tam jsme si ho hned všimli, že je šikovný, a vytáhli si ho do klubu na malorážku.

Jaký byl?
Byl to trochu flink (směje se). Kluk, který dokázal nastřílet výborné výsledky, ale když mu to nešlo, tak klidně zahodil závod. Ze začátku s ním byly trošku problémy, ale dostali jsme to z něj (znovu se usmívá). Později se překulil přes hranici 550 bodů a začal se pomalu dostávat do špičky, zlepšoval se.

Bylo od začátku patrné, že z něj něco bude?
Talent jednoznačně měl, vybrali jsme si ho z velkého množství dětí, ale nijak výrazně ze začátku nepřečníval. Postupně se ale v našem středisku otloukl jako píšťalička a dotáhl to až na 594 bodů (z 600 možných – pozn. red.). Na vojnu šel do plzeňské Dukly, tam se za dva roky vystřílel až k šestistovce. No a pak odjel na olympiádu a tam se mu ta šestistovka povedla (vypráví Vlk i po letech s velkou radostí a hrdostí v hlase). Jako jedinému ze všech, přitom na to mělo daleko více střelců, ale ten tlak vydržel jen on.


logoM
alorážka v leže, disciplína ve které žatecký rodák Miroslav Varga získal zlatou olympijskou medaili, se střílí na 60 ran a 75 minut. Váš svěřenec byl ale známý tím, že zatímco ostatní teprve nabíjeli, on už balil a odcházel ze střelnice.
Žatečtí střelci vždycky stříleli rychle a dobře (směje se). Míra byl odvážný, umí ránu rychle pustit. Na olympiádě odstřílel kvalifikaci snad za dvacet minut. Potom přijel a říkal mi, padalo to tam, tak jsem střílel. Padaly samé desítky a věděl, že má 600. Jenže domácí Korejec měl 598 a ve finále, kam postupuje osm nejlepších, se začal pomalu dotahovat. Pak mi Míra vyprávěl, jak vždy vystřelil rychleji než soupeř a rychle se na něj ohlédl. Nakonec odolal.

Co si myslíte o spojení Míra Varga a olympiáda v roce 2012 v Londýně. Sám říká, že by rád jel, v Pekingu mu finále uniklo o několik milimetrů.
No už není nejmladší (s lišáckým úsměvem přemýšlí, kolik je Vargovi let). Bude mu už padesát, ale když nejsou mladí, kteří by měli potřebnou výkonnost, tak proč ne? Škoda, že mu to v Číně úplně nevyšlo.

Nedávno ale zase na závodech nastřílel 600 bodů. Plný počet. Pořád náramně umí.
Už to má zažité, už jí dal mnohokrát. V Žatci před třemi lety nastřílel 599. Z šedesáti střel na padesát metrů jen jednou do devítky. A to ještě ta střela byla hodně blízko desítky.

Vy stále ještě trénujete. Je v současné době v Žatci někdo, kdo by mohl v budoucnu Vargu napodobit?
Bohužel, v Žatci už se dlouhá léta potýkáme s tím, že nemáme kde trénovat vzduchovku. Přes zimu nemáme kde vzduchovku cvičit. A ta je bohužel dnes už nutná k tomu, aby se střelec protlačil do reprezentace. Bez odpovídajících podmínek už dnes není možné se na vrchol dostat. Nedaří se nám to vyřešit. Ale šikovné mládežníky tu určitě máme.

Děkuji za rozhovor.

Jak vychází olympijský seriál Deníku


– středa 17. února – Jaké mají vyhlídky mladí sportovci
– čtvrtek 18. února – Rozhovor s Jiřím Vlkem, trenérem olympijského vítěze ve střelbě M. Vargy
– pátek 19. února – Rozhovor s Ladislavem Vízkem, fotbalistou, který získal zlato v roce 1980 v Moskvě a v Žatci vojákoval
– sobota 20. února – Rozhovor s žateckým rodákem Miroslavem Vargou