Házenkářské soutěže jsou minulostí. Lounská Lokomotiva zakončila sezonu ve 2. lize severovýchod sice prohrou s rezervou Dukly Praha, která celou soutěž ovládla, ale jinak lze právě skončený ročník hodnotit pozitivně. V tabulce byly Louny páté, ale jen dva body za druhou Mladou Boleslaví. Se sezonou je spokojený i trenér Loun Kamil Sochor.

Sezona skončila, jaká podle vás byla z pohledu Loun?
Sezonu musím hodnotit jednoznačně kladně. Sice jsme prohráli zbytečně několik zápasů, ale na druhou stranu jsme ukázali, že náš mladý tým postavený na starších dorostencích má budoucnost.

Trápila vás marodka a také odchody klíčových hráčů, jak se s tím vypořádáváte?
Nahradit zkušené hráče je v našich podmínkách obtížné. Během čtyř let odešli hrát do Německa Jirka Brecko, brankař Kerner, Kotěšovec, Fric a naposledy Míra Jahn, ale přeju jim to. Je to zkušenost a házená je v Německu velice populární a také v malých městech jsou vyprodané haly. Problémy nám dělala zranění hráčů. Dlouhodobě zraněný je Ondra Knobloch, v závěru sezony se přidal Lacina. Navíc jsme nemohli vždy nastoupit ke všem utkáním kompletní. Někteří hráči si plní pracovní povinnosti. Pokud to šlo, vypomáhali nám kluci z dorostu, postupem času začal opět hrát Bittner a v posledních zápasech jsem musel nastoupit já sám. Tím, jak bylo hodně zraněných, často se měnila sestava a klukům hodně dlouho trvalo, než se na hřišti sehráli. I proto nám utíkaly první poločasy.

Jak hodnotíte dorostence, kteří již s vámi hrají?
Mám z nich jen radost. Mají sice občas výpadky, ale to je normální. Výborně hraje Jetenský, v obraně nám hodně pomohl Pour, který nám v době zranění citelně chyběl. Někteří dorostenci teď dostali nabídku z Lovosic. Záleží na nich, jak s tím naloží. Byl bych rád, když by zůstali u nás a v Lovosicích hostovali za ligový dorost. Hodně nadějný je v mladším dorostu Trkovský.

Střed tabulky by byl strop

Není to tak dlouho, kdy se v Lounech hrála 1. liga. Mělo by toto mužstvo na ni?
Já si myslím, že ano. Na padáka bychom určitě nebyli a pokud bychom hráli všechna utkání kompletní, mohlo by se pomýšlet na střed tabulky. To by ale byl náš strop. Na víc už tady v Lounech za současných podmínek dosáhnout nemůžeme. Moc bych si přál, kdyby se tu zase liga hrála. Je to i motivace pro hráče. Předminulou sezonu jsme k tomu byli blízko, ale závěr nám nevyšel a postoupil Liberec.

Budete trénovat lounské mužstvo i příští rok?
Dostal jsem od vedení důvěru. Jsem sice trenér samouk, ale jdeme správnou cestou. Mrzí mě, že ne vždy chodí na trénink všichni hráči. Někdy je nás moc a příště se nás sejde málo, že člověk ztrácí chuť cokoliv dělat a nacvičovat. Hráčům chybí asi ta láska k házené a srdíčko ke klubu. Rád bych se ale vrátil k trénování dětí. Tam je vidět obrovský progres.

V několika posledních zápasech jste musel nastoupit do hry. Jak to jde, trénovat a hrát?
Není to dobré. Některá utkání jsme kvůli tomu prokoučovali. Když hraju, soustředím se na svůj výkon a nemohu sledovat, co se děje kolem. Někdy je třeba správně načasovat oddechový čas. V příštím roce bych už ale určitě hrát nechtěl.

Jaroslav Tošner