Turisté vyráží z Blatna. Do blatenského svahu, přírodní rezervace, vnikáme roklí Jelení skok. Krásné lesy a louky. Tis u Blatna nás jako vždy vítá nesmírně vysokou májkou. Kvůli ní se ani nedá zabloudit. Hoši, stavitelé, poklonu vám, jste jedničky.

První překvapení. Raštická louka. Letos poprvé místo opatrné cesty přes kořeny a stojací vody jdeme po přemostění a dřevěněné lávce. Obdivujeme perfektní práci i trsy blatouchů.

Druhé překvapení. Sklárna je stále rekreačním střediskem. Z ohrady ční jak stožáry plachetnice mohutné sloupy, pospojované lanovím, závěsnými lávkami mezi strážními koši. Něco mezi cirkusem a horolezectvím. Popřemýšlíme a jdeme dál. Turistická křižovatka Ulhlířská louka. Máme na vybranou ze čtyř možností, jak dál. Organizátor z Klubu českých turistů Tatranu Podbořany dává diplomy. Sejde se nás šedesátka, většinou ze Žatce.

Čekáme na Miroslava Válečka z Vroutku, šel přece mezi prvními a tady není. Kolektiv se postupně rozchází. Já chci na Žihli, MUDr. Houska s manželkou Marií míří na Rabštejn. Rozuzlení záhady nastává, když se objevuje Válečkova skupinka. Zkušení a dokázali zabloudit. A Kubieńová přiznává, že je všechny svedla… Postupně doháním skupinky známých. Paní Andreu z městského úřadu, jdoucí se Zuzanou a syny, manžele Purnochovi, rodinu Komorášů a další.

Poslední překvapení. Dozvídám se ho na závěr těch od Rabštějna. Je konec největší atrakce jarního brodění studenou Střelou. Potok je totiž nově přemostěný. Právě v místě, odkud posíláme májky po vodě. Letos jsme sebou nesly hned tři.