Téměř po roce a půl, kdy byly všechny mezinárodní akce vinou covidu nenávratně zrušeny, se krotitelé divokých řek znovu mohli opět utkat v elitních závodech. Nominaci do Bosny měl Vladimír Slanina mladší jistou z předešlých závodů Českého poháru, na deblkanoi si ale účast se svým otcem zajistil až v posledním možném závodě domácího podniku. 

Na jihu Evropy oba potvrdili, že v tomto sportu patří k absolutní světové špičce. Mladší Slanina přetavil všechny tři závody v medaili - získal zlato, stříbro i bronz. Byl nejúspěšnějším Čechem. V deblu byli Slaninové šestí. 

Vladimíru Slaninovi bosenská řeka Vrbas sedí. Žatecký singlíř v prvním závodě - sprintu - jasně dominoval. Vyhrál kvalifikaci a ve finále pak bral zlato. Bylo to už popáté, co byl na Světovém poháru první. Francouz Dazeur byl druhý, Ital Mapelli třetí. 

Druhý závod v sprintu začal Slanina mladší znovu vítězstvím v kvalifikaci. Jelo se na jiné trati, nebyla tak technicky náročná. Byla však o moho delší, než se jezdí běžné sprintové závody. Bronz byl ale parádním úspěchem. 

Závěrečným závodem byl dlouhý závod v klasickém sjezdu na 3,5 kilometru. Na této trati Slanina mladší potvrdil, že je univerzálním závodníkem. Po vyrovnaném boji s Francouzem Dazeurem byl o 1,72 vteřiny druhý. 

A jak dopadly tři závody deblistů? Šesté, deváté a osmé místo je dobrým vysvědčením. V průběžném pořadí Slaninům na deblkanoi patří sedmá příčka, v celkovém pořadí singlířů je Slanina mladší první. 

Ondřej Holl