Po dobrovolném přesunu do I. B třídy zahájil vroutecký klub kopané novou kapitolu své historie. Co se na jaře stalo? Po celkem úspěšných sezónách v I. A vedení klubu usoudilo, že vzhledem k aktuální situaci v kádru a reorganizaci soutěží bude lepší zvolit návrat do I. B třídy.

„Po podzimu se toto rozhodnutí jeví jako správné. Po odchodu některých hráčů včetně trenéra se tým v konkurenci ostatních ukázal jako tým průměrný, měl kolísavé výsledky. Představy vedení mužstva a fanoušků nesplnil. Očekával se přinejmenším pohyb v horních patrech tabulky, což bylo víceméně reálné. Mužstvo však zklamalo v zápasech se slabšími týmy, se kterými ztrácelo zbytečně moc bodů,“ říká tiskový mluvčí klubu Jaromír Hykl.

Na mysli má domácí prohru s v té době ještě konkurence schopným Krásným Dvorem a remízy ve Vejprtech a v Novém Sedle, po nichž následovaly prohry na pokutové kopy. Ve Vejprtech vedl Vroutek 2:0. V Sedle přišel vyrovnávací gól domácích v 84.minutě. Závěrečná prohra v Meziboří je rovněž v ztrátou. K nim patří také prohraný domácí zápas s Chlumčany, který přišel po kolapsu ve druhé půli, když mužstvo vedlo 2:0. Vroutek mohl mít o mnoho bodů více, díky čemuž by zůstal ve hře o přední příčky.

Příčiny těchto průměrných výsledků si musí hráči s trenéry a vedením klubu rozebrat a pro jarní část soutěže se z nich poučit.

„Podle mého názoru je jednou z příčin neobsazený post brankáře. Družstvo bylo na podzim čtvrté od konce tabulky podle počtu obdržených branek. Pochopitelně, že se tento fakt nedá připsat pouze na vrub brankáře, ale s jistotou v zádech roste výkon každé obrany. Smekám před výkony nestora Vladimíra Junka, ale bohužel Michala Klíče nenahradil, a to ani nikdo jiný z těch, kteří se v brance áčka na podzim objevili. Marek Voigt bohužel stačil odchytat jen dva zápasy. Také se mi zdá, že i ve fyzické kondici mají hráči své rezervy. Vyplývá z toho absence vyššího nasazení a vyšší bojovnosti ve fázích zápasu, kdy se tak úplně nedaří. V opačném případě, při plnění všech taktických úkolů trenéra Vořechovského, byl výkon v pohodě, přinášel své výsledky. Na mysli mám zápasy v Podbořanech, v Lenešících, doma s Údlicemi. Dalším poznatkem je to, že domácí prostředí nebylo pro mužstvo zase tak velkou výhodou. Tři výhry, dvě prohry a jedna remíza za jeden bod. Venku získalo mužstvo o jeden bod více, ovšem tam hrálo o tři zápasy více,“ rozebírá Hykl podzimní výkony Vroutku.

Po negativních věcech se muž, který je zároveň věrným fanouškem černožlutých, snaží vypíchnout i ty pozitivní. „Kladem je, že se do mužstva podařilo zabudovat mladší hráče Michala Baláka, Lukáše Krumla a Tomáše Santnera. Všichni svou šanci chytli pevně za pačesy. Snad jim jejich elán přes zimu nezamrzne. Po celou sezonu rovněž předváděli kvalitní a vyrovnané výkony všichni tři ´legionáři´. Yavorskyy. Kuretz i Dymo Haza jsou pevnými oporami týmu. Bohužel Haza nedokáže udržet svoji agresivitu na uzdě, vysloužil si vinou toho dvě červené karty, což je trochu kaňka na jeho jinak dobrých výkonech.“

Nejlepším střelcem, jak už ve Vroutku bývá pravidlem, je Jakub Pelikán s deseti zásahy. Na paty mu šlape Miroslav Heinc, který využívá svého častějšího postavení v útoku. Má devět tref do černého. I on však musel jednou předčasně do kabin.

Jaké jsou cíle klubu? „Úkolem je udržet kádr, který se zdá být stabilizovaný. Také je potřeba sehnat kvalitního gólmana a odvést kvalitní zimní přípravu. Myslím, že by všichni byli po skončení jara spokojeni s pozicí v první polovině tabulky. Cílem je mít konsolidované mužstvo, které bude ochotno nadále bojovat, předvádět aktivní hru a prát se o co nejlepší výsledky,“ zakončuje Hykl svůj rozbor.