Když před pár dny navštívil Tomio Okamura Žatec, rozdal i několik receptů, jak vylepšit tamní turistický ruch. Přesně takového ho známe.

Když se někde v médiích objeví slovo turista nebo cestovní ruch, určitě uvidíte a hlavně uslyšíte i mluvčího cestovních kanceláří a úspěšného podnikatele Tomio Okamuru. A jako vždy, je nekompromisní.

Je o vás známo, že jste milovníkem piva. Jak se vám, jako zkušenému turistovi, líbilo v hlavním městě chmele a piva?
Bohužel jsem byl v Žatci krátce a měl jsem nabitý program, takže jsem si ho moc neprohlédl. Všiml jsem si ale krásného historického náměstí a hned pomyslel na zatím dřímající potenciál.

Takže si myslíte, že Žatec svůj turistický potenciál dostatečně nevyužívá?
Určitě ne, nevyužívá. V restauracích a dalších podnicích ve městě chybí nabídka skutečných lokálních gastronomických specialit, nejlépe na základě piva. Proč nejsou nabízeny například různé pivní koktejly? Přitom právě atraktivní jídlo a pití jsou hlavními turistickými lákadly ve všech nejnavštěvovanějších zemích světa. Třeba Francie, Itálie nebo Španělsko.

Třeba nabízíme zase něco jiného.
Na zámek nebo procházku historickým městem stačí jít několikrát ročně, ale hlad a žízeň má člověk celoročně několikrát denně. A právě proto by měla být gastronomie jedním ze základních pilířů rozvoje cestovního ruchu. I v Žatci.

Co vás v Žatci nejvíce zaujalo nebo naopak zklamalo?
Potěšil mě zájem studentů o cestovní ruch, je to dobrá zpráva pro nás pro všechny, že chtějí v cestovním ruchu něco pozitivního budovat. A zklamalo? Trochu právě ten nevyužitý potenciál krásného historického města v kombinaci s žateckým chmelem. Takové město mělo již dávno turismem daleko více žít a profitovali by z toho i místní obyvatelé.

Zvýšení zájmu turistů si radnice slibuje také od nového projektu Chrámu chmele a piva, který se právě ve městě staví.
Samotný projekt výrazně nepomůže. Je vždy potřeba ho zasadit do dobře nastaveného podhoubí, tak, aby projekt byl celoročně využitelný. Takovým slibným podhoubím mohou být právě lokální gastronomické speciality, vhodná skladba ubytovacích kapacit, například v kombinaci s konferenčním zázemím, aby byl využitelný mimo hlavní letní sezonu.

V čem je problém takové podhoubí vypěstovat?
V České republice je obrovským problémem to, že šedesát procent všech zahraničních turistů jezdí pouze do Prahy. To není v žádné jiné vyspělé zemi, z Prahy se u nás jezdí jen na výlety. Důvodem je právě chybějící turistická infrastruktura.

Dobře, kvalitně uvaříme, ale to bude drahé. A místní chodit na drahé nebudou, takže zase zavíráme.
Kvalitní a atraktivní jídlo přece vůbec nemusí být drahé. Smutnými příklady nevyužitého potenciálu v tomto směru je například pardubický perník nebo olomoucké syrečky. Už dávno tam měli z těchto produktů dělat speciality.

Takže možná cesta je v pivní turistice a nabízení unikátů? Třeba pivo z města chmele s vánoční, velikonoční nebo valentinskou příchutí a barvou?
Ano, nabídka různých sezonních piv je jistě také jednou z cest.

Vaše cestovní kancelář se specializuje na Japonce. Jak je dostat do Žatce jako další z mnoha národů, které do města jezdí?
S japonskými turisty do Žatce? To by byl asi problém. Je známé, že japonští turisté jsou štědří, ale také ohromně nároční. Na čistotu, na obsluhu, musí se myslet na nejmenší detaily. Navíc jezdí na osm dní a projedou třeba tři až čtyři země. Žatec by musel obstát v konkurenci Prahy nebo Vídně, a to je dost obtížné. Obtížně se ostatně prosazuje i zastávka například v Karlových Varech.

Děkuji za rozhovor.