Co s přebytkem chmele na českém i zahraničním trhu, který způsobila rekordní loňská úroda?

Touto otázkou se zabývala většina chmelařů i na Rakovnicku. Ti loni díky příznivým vegetačním podmínkám vypěstovali velké množství zeleného zlata nad rámec smluv uzavřených s odběrateli. Chmel se stal téměř neprodejným. Jeho cena poklesla až na sto padesát tisíc korun za tunu. Přitom například před dvěma lety se cena pohybovala od 180 do 220 tisíc korun.

K situaci rovněž přispěl i pokles produkce piva jak v ČR, tak i v ostatních tradičních pivovarských zemích. Obchodní firmy krátily smluvní odběry.

Nadbytečný chmel vykoupilo Chmelařství, družstvo Žatec, jehož jsou pěstitelé členy, za minimální zálohové ceny. Tím alespoň trochu producentům pomohlo. Jak se chmel dále zpracuje, jestli se pustí na trh, o tom rozhodne představenstvo družstva.

Rekordní úrodu potvrdil také Pavel Řepík, ředitel Probiosu Kounov: „Například žatecký poloraný červeňák dal až jeden a půl tuny z hektaru, oproti běžným 1,2 tuny. Výnos nám ještě snížilo jarní krupobití. Zhruba dvanáct procent úrody nemáme pokryto smlouvou.“ Na dlouhodobé smlouvy a partnerství se spoléhají v Zemědělské společnosti Chrášťany. „Prodali jsme veškerý chmel. Pomohl nám také obsah alfa hořkých látek, který je v okolí Chrášťan a Olešné dlouhodobě nadprůměrný,“ řekl Miloslav Klas. Složitá situace může pokračovat i v letošním roce. Mnoho pěstitelů ještě nemá smluvně pokrytou celou příští sezonu. Obchodníci nemají totiž o chmel zájem. Někteří chmelaři jsou pro znehodnocení přebytečného chmele, protože puštěním na trh by se jeho cena katastrofálně propadla.

Dalo by se říci, že chmelaři vypěstovali chmel navíc, takže s penězi za něj vlastně ani nepočítali. Ale rekordní úroda přinesla prodloužení sklizně až o tři dny. Rovněž průběh vegetačního roku přinesl vyšší nároky na ošetřování proti škůdcům. To vše znamená více nákladů, které se pěstitelům z důvodu propadu cen zpět nevrátí. Svaz pěstitelů chmele chmelařům doporučuje část ploch letos uvést do klidu a vůbec je neobdělávat.

Chmelnic neustále ubývá

Rozhodně však snížení produkce neřešit bouráním chmelnic, protože jejich plocha už tak každým rokem ubývá. Chmelnice u nás ubývají rychleji než v Německu a jejich obnova také trvá déle. Tím by mohli Němci naše pěstitele nakonec vytlačit z trhu. Pokles rozlohy se očekává i v dalších letech, stejně jako ve světě. Vrhnout se na obnovu porostů a zakládání nových chmelnic je jedním z možných řešení, jak překonat současnou krizi.

Že nyní chmelaři více investují, to potvrdil Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství, družstva Žatec. „V posledních letech se opět zvýšila aktivita pěstitelů chmele v investicích do oboru chmelařství. Tyto investice byly směřovány z velké části do nových výsadeb chmele, které nahrazovaly staré porosty, dále do výstavby chmelnic, ale také do chmelařských technologií,“ řekl.