Optimistické představy chmelařů v Česku o dobré sklizni před jejím začátkem se nenaplnily. Úroda bude hroší než vloni.
Důvodem je příliš teplé počasí z konce srpna. Navíc někde rostliny chmele narostly v průběhu roku tolik, že zastínily šišky chmele, které pak už nedozrály. Na sklizni se také projevily kroupy a větrné smrště, které napáchaly škody ve chmelnicích v květnu a červenci.
„U nejrozšířenější odrůdy žatecký poloraný červeňák se odhaduje propad ve výnosech oproti loňsku o deset procent. U ostatních odrůd bude menší, kolem sedmi procent,“ sdělil včera Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.
Pro pěstitele je to podle jeho slov zklamání, ale ne tragédie. Obsah alfa hořkých látek, důležitých při výrobě piva, je v letošním chmelu dobrý. „Oproti loňsku bude průměrný a možná i o něco lepší,“ uvedl Jiří Kořen, ředitel Chmelařského institutu v Žatci.
Letošní sklizeň chmele na Žatecku, Úštecku na Litoměřicku a Tršicku na Moravě už většinou skončila v tomto týdnu. Někde se protáhne do příštího týdne, hybridní odrůdy by měly být sklizeny do 20. září.
Nejdůležitější bude výkupní cena
Pro pěstitele je hodně důležitá cena, kterou za chmel dostanou. Vloni se vyšplhala ke 190 tisíci korunám za tunu sušeného chmele, což je pro chmelaře po letech přijatelná úroveň. „Letos cena zřejmě klesne, o kolik, bude jasné ke konci roku. Počítáme s pěti až desetiprocentním propadem,“ řekl B. Pázler.
Hospodářská krize se na české chmelaře projeví přeneseně. Záležet bude, o kolik klesne produkce pivovarů a tím i jejich zájem o chmel. V prvním pololetí klesla produkce pivovarů v Česku o šest procent, což je obdobné jako v západní Evropě.
