Ekoznačka je přitom důkazem, že zařízení je šetrné k životnímu prostředí. Ústecký kraj přitom patří mezi regiony s nejvíce poničenou přírodou. Ekoznačku mohou získat penziony, hotely, nebo i kempy. „Je třeba snížit spotřebu energií, vody, produkci odpadu, látek nebezpečných pro životní prostředí a podporovat vzdělávání zaměstnanců a návštěvníků,“ vypočítává podmínky pro udělení ekoznačky Radim Burkoň, projektový manažer OPS České Švýcarsko.

Výše investice se liší podle jednotlivých zařízení – může jít ale o desítky tisíc korun. „Dokud ubytovatel nebude mít ekonomickou analýzu, že mu ekoznačka zlepší postavení na trhu, investovat asi nebude,“ dodává Burkoň. Jenže turisté, především ti zahraniční, jsou na ekoznačku zvyklí a vyhledávají právě ta ubytovací zařízení, která jsou jejími držiteli. Největší zájem mají turisté z Německa, Rakouska či Itálie. Ústecký kraj o finanční podpoře pro držitele ekoznačky neuvažuje. „Jestli ji ale někdo bude mít, můžeme ho třeba zvýhodnit ve vydávaných propagačních materiálech,“ říká zástupce hejtmana Radek Vonka.

Provozovatelé ubytovacích zařízení si mohou vybrat, o jaký certifikát budou usilovat. Jestli o Květinu EU nebo o Ekologicky šetrnou službu. Zatímco Květina EU je mezinárodní značkou, druhý certifikát je český. Obě značky jsou rovnocenné. Za přihlášku je ale třeba zaplatit – a to devět, respektive deset tisíc korun za českou ekoznačku. Povědomí o ekoznačce není v Česku zatím příliš rozšířené. Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko proto pořádá 30. října pro majitele ubytovacích zařízení workshop, kde se zájemci dozví všechny podrobnosti.