Nezasvěcený čtenář může na základě nich získat zjednodušenou představu, že jsme zahraničním společnostem nepromyšleně prodali podíly ve vodárenských společnostech, a tak jim umožnili odvádění zisků do zahraničí.

Jak to však u nás na severu Čech doopravdy bylo? Ve stručnosti: jednalo se o státem řízenou privatizaci, která proběhla podle platné legislativy.

Logo Severočeské vodárenské společnosti, a. s.Severočeská vodárenská společnost a. s. (SVS) při svém založení neměla po privatizaci státního podniku Severočeské vodovody a kanalizace (SčVK) v nově vzniklé akciové společnosti SčVK zcela žádný podíl a tudíž žádnou kontrolu nad provozem. Tento stav se jí nakonec díky předchozím představitelům SVS podařilo změnit a navýšit až do stavu, který platí dnes.

S trochou nadsázky pak vysvětlujeme, že realizací zahájeného projektu „Zajištění provozu vodárenské infrastruktury po roce 2020" nyní napravujeme některé privatizační chyby z minulosti.

Příprava privatizace

Rok 1989 neznamenal pouze změny politické a společenské, ale výrazné změny přinesl rovněž do vodního hospodářství. Zákon č. 367/1990 Sb. přenesl na města a obce odpovědnost za majetek, který byl v předešlé době ve vlastnictví státu a právo hospodaření k němu vykonávaly organizace vodovodů a kanalizací - v případě severních Čech státní podnik Severočeské vodovody a kanalizace.

Usnesením vlády ČR č. 222 z 3. 7. 1991 začal proces přípravy privatizace těchto státních podniků, jež probíhala podle obecně platných předpisů o privatizaci a odstátnění majetku České republiky.

Privatizační projekt

Ministerstvem vypracovaný privatizační projekt doporučoval tzv. francouzský model, to znamená úplné oddělení provozní části a infrastrukturní (vlastnické) části při zachování původního rozsahu společnosti. Provozovatel zajišťuje zásobování vodou a odkanalizování a platí vlastníku nájem, ze kterého je vlastníkem hrazena obnova vodohospodářských zařízení.

Prostředky na investiční výstavbu si zajišťuje vlastník. Ministerstvo pro správu národního majetku 13. 5. 1993 privatizační projekt státního podniku SčVK schválilo.

Města a obce - zájem o vstup do SVS

Města a obce, které se rozhodly vstoupit do zakládané SVS, se dne 8. 6. 1993 v Teplicích dohodly na vytvoření přípravného výboru pro založení SVS a následně do něj delegovaly své zástupce. V září 1993 Fond národního majetku v Praze vydává zakladatelskou listinu SVS.

Byly potvrzeny základní principy vznikající společnosti dohodnuté v přípravných jednáních. Těmito principy se společnost řídí po celou dobu existence a 22 let fungování společnosti potvrdilo jejich správnost:
· jednotná solidární cena
· vkládání zisku do majetku společnosti
· rozhodování pomocí racionálních ekonomických metod
· udržení sociálně přijatelné ceny vody.

Ke dni 1. října 1993 byly Fondem národního majetku založeny SVS a. s., vlastněná obcemi, jako společnost vlastnická, na kterou převedl státní vodohospodářský majetek, a SčVK a. s, dočasně vlastněná státem, jako společnost provozující majetek SVS.

Na ni stát převedl veškerý státní majetek s provozováním související v účetní hodnotě 583 494 tis. Kč. Byli to veškeré budovy, strojní vybavení, laboratoře, dokumentace, ale i zaměstnanci státního podniku.

Privatizace SčVK

Podstatná část majetku provozní společnosti SčVK byla navržena k privatizaci kuponovou metodou (58 %), s vyhrazením podílu k prodeji vybranému zahraničnímu investorovi (19 %). K tomu došlo v první vlně kuponové privatizace v roce 1994.

Největší podíl akcií získaly investiční fondy. Současně prodal stát zahraničnímu investorovi Welsh Water Int. určený podíl 19 %. Tím se SčVK změnily ze státní akciové společnosti na soukromý subjekt. SVS v té době nevlastnila žádné akcie SčVK.

Na vlastnickou společnost SVS měl přejít infrastrukturní majetek v účetní hodnotě 8 134 971 tis. Kč. Základní jmění společnosti ve výši 7 395 428 tis. Kč bylo v rámci privatizačního projektu rozděleno takto:
Restituční investiční fond 3 %, Nadační investiční fond 1 %, bezúplatný převod na obce 87,25 %, bezúplatný převod na obce (investice) 8,75 %.

V průběhu roku 1995 se podařilo dokončit převzetí vodohospodářského majetku od 171 členských obcí v celkové hodnotě 472 685 318 Kč. V podstatě se jednalo o stavby pořizované v tzv. akcích „Z", vesměs nevalné kvality, a o majetek historický, postavený před rokem 1948.

SVS získává podíl v SčVK

Souběžně s kuponovou privatizací probíhala jednání SVS s Fondem a ministerstvy o přidělení části akcií dosud spravovaných Fondem národního majetku. SVS vypracovala podnikatelský záměr a získala širokou podporu starostů akcionářských obcí. Vláda proto revokovala původní záměr rozdělení akcií provozní společnosti ve prospěch SVS.

V únoru 1997 se tak SVS zařadila mezi významné akcionáře provozní společnosti s podílem 13 %. V roce 1998 posléze SVS odkupuje od investičního fondu Expandia 14,9 % akcií a s dalšími od drobných akcionářů se stává druhým největším akcionářem s podílem 34,74 %.

Posílení vlivu SVS v provozní společnosti

Díky pokračující snaze o posílení vlivu SVS v provozní společnosti ve prospěch svých akcionářů se vztah mezi SVS a ostatními velkými akcionáři, investičními fondy a velšskou vodárenskou společností, vyhrotil. Ti posléze nabídli své podíly akcií k prodeji, jenž se uskutečnil v Londýně 7. 4. 1999. Nejvyšší nabídku podala Compagnie Générale des Eaux (CGE, později Vivendi, dnes Veolie) a získala podíl 43,16 % v SčVK.

Vzápětí začalo složité jednání mezi představenstvem SVS a vedením evropské divize CGE o řízení, kontrole a podnikatelském směřování SčVK. CGE deklarovala zájem o dlouhodobou smluvní stabilizaci, která zajistí návratnost investice a možnost prezentace kvality a solidnosti služeb pro případné další akvizice v Čechách.

SVS požadovala možnost kontroly veškerého podnikání SčVK, kontrolu rozdílení zisků, ovlivňování kvality provozu a soulad dlouhodobého podnikatelského plánu SVS s ročními provozními plány. Výsledek jednání v podstatě platí dodnes.

Další roky byly věnovány zvyšování efektivity a produktivity společnosti. Ačkoliv hodnota provozovaného majetku se zvýšila téměř na dvojnásobek, snížil se stav zaměstnanců SčVK z původních 3600 na současných 1830. Reorganizací se postupně snížil počet provozních závodů z deseti na současné tři. Současný stav akcií SčVK je SVS 49,1 %, CGE (Veolia) 50,1 % a drobní akcionáři 0,8 %.

SVS tak již v průběhu několika prvních let své existence dosáhla zajištění významného vlivu v provozní společnosti a může proto poukázat na pozitivní trendy - zvyšování nájemného pro SVS, které se v plné výši reinvestuje do majetku, a zároveň růst objemu oprav, které realizuje provozní společnost SčVK.

Výhled SVS do budoucna

Existují některé pevné principy fungování SVS, které bezpochyby stojí za to hájit i do budoucna. SVS je totiž postavena na jedinečném principu solidarity velkých měst s malými obcemi, jejímž důsledkem je solidární cena vody, tj. jednotná cena vodného a stočného pro všechny odběratele na celém území působnosti SVS, bez ohledu na skutečné náklady v daném místě.

Mapa pokrytí SVS, a. s.

Jiné principy stojí za přezkoumání a případnou změnu. S koncem roku 2020 skončí platnost stávající provozní smlouvy mezi SVS, jakožto vlastníkem majetku, a současným provozovatelem tohoto majetku, společností SčVK.

Zajištění vodárenské infrastruktury po roce 2020 je jedním ze strategických cílů podnikatelského záměru SVS na roky 2016 až 2020. Management SVS se již od roku 2013 touto situací zabývá a připravuje různé scénáře možného řešení. Pro takto náročný projekt vznikla i poradní skupina, ve které jsou zastoupeni akcionáři společnosti.

Generální ředitel SVS Ing. Bronislav Špičák upřesňuje: „Čeká nás jedinečná příležitost napravit některé chyby minulosti. Připravujeme se dlouhodobě na proces určité míry nápravy státem řízené privatizace státního podniku SčVK z 90. let, bohužel tehdy do značné míry nepovedené, kdy se bude rozhodovat o novém modelu zajištění vodárenské infrastruktury naší společnosti na další desítky let dopředu."