Uchazeči o zaměstnání z úřadu práce odcházejí, padesátiletí zůstávají. Tak by se dala zjednodušeně shrnout situace na trhu práce.

O starší lidi a jejich zkušenosti zjevně nikdo moc nestojí. Ztratit zaměstnání v trochu pokročilejším věku, kolem padesáti let, se může stát rodinnou katastrofou. Sehnat totiž v takové situaci novou práci není vůbec jednoduché.

Vypovídají o tom například statistiky Úřadu práce v Lounech (ÚP). Zatímco celkový počet nezaměstnaných utěšeně klesá a v dubnu byl v okrese Louny dvě desetiny pod hranicí osmi procent, podíl „padesátníků“ se zvyšuje. Z údajů je jasné, že mladší lidé získávají práci snadněji. Odcházejí totiž z evidence ÚP rychleji než starší spoluobčané a zvyšují tak jejich podíl v celkové statistice počtu nezaměstnaných. Nutno dodat, že i lidí bez práce nad padesát let postupně ubývá, a to nijak malým tempem. (viz. tabulka)

„Přesto ale je jejich podíl na celkové nezaměstnanosti velký a stále se zvyšuje,“ upozorňuje Petr Záhořík, ředitel lounského ÚP.

Vysvětlení tohoto jevu je nasnadě – o starší pracovníky není tak velký zájem, jako o mladší. Mnoho zaměstnavatelů podle zkušeností P. Záhoříka v možnosti starších zaměstnanců příliš nevěří. „Skutečně je nezaměstnanost v této věkové skupině o dost horší. Pramení to z nedůvěry zaměstnavatelů a z jejich dojmu, že tito lidé již brzy půjdou do penze,“ míní.

Počty nezaměstnaných padesátníků

Rok Z celk. počtu nezaměstnaných Počet

2005 23,2 % 1730
2006 25,6 % 1676
2007 28,8 % 1400
2008 (duben) 27,92 % 1357

(údaje jsou z okresu Louny)

V současné době se ale jedná o odchodu do starobního důchodu až v 65 letech. To by znamenalo ještě dobrých patnáct let práce. „Padesátiletí lidé jsou přitom dnes relativně zdraví a překvapivě výkonní. V jejich prospěch hovoří hlavně velké pracovní zkušenosti, které mohou u nového zaměstnavatele okamžitě uplatnit,“ vysvětluje Petr Záhořík.

Kdo staršího člověka zaměstná, může si být jistější například i jeho psychickým stavem. „Takoví lidé už jsou rozumní a usazení, celkově klidnější,“ ví Záhořík. Navíc již požadovanou profesi většinou zvládají a odpadá tak zdlouhavé a náročné zaučování. Naopak hůře se mohou „padesátníci“ srovnat s novými moderními postupy a technologiemi, kde mají mladí značný náskok. Ani to však nemusí být pravidlem a u čerstvých absolventů je zase mnohem větší riziko nevhodného chování, nesamostatnosti či nesvědomitosti.

„Je to skutečně tak. Zaměstnavatelé se obávají, že starší lidé budou více nemocní, že se nebudou schopni něco naučit a v neposlední řadě také toho, jak již bylo zmíněné, že až se konečně pracovník „zaběhne“, že odejde do starobního důchodu,“ shrnul ředitel úřadu práce. Jedním dechem ale dodává, že takové obavy se většinou nenaplní.

Čerství absolventi nastupují do zaměstnání čím dál častěji okamžitě po dostudování, samy firmy je mnohdy oslovují už na školách či je kvůli nedostatku pracovníků ihned „odebírají“ z úřadů práce. Nedocenění padesátníci tam ale zůstávají mnohem déle.