Chmelaři na Žatecku, ale i v jiných oblastech v ČR, opět zkoušejí pěstovat chmel na nižších konstrukcích.

Nízké chmelnice se v tuzemsku už objevily v polovině devadesátých let 20. století, tehdy se ale pěstování chmele na nich ukázalo jako neekonomické. Nyní to čeští chmelaři zkoušejí znovu.

„Důvod je prostý. Pěstitelé chmele se snaží minimalizovat náklady. A nízké konstrukce chmelnic znamenají menší pracovní náročnost,“ uvedl Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

Klasická chmelnice je vysoká sedm metrů, nízká tři metry. V současné době je v ČR deset hektarů chmelnic s nízkou konstrukcí. Například u Stekníku, Kněžic, Sedčic, Hořesedel na Rakovnicku a Úštěcku na Litoměřicku.

Jedním z problémů, které pěstování chmele na nízkých konstrukcích doprovází, je výběr vhodné odrůdy. Ne každá je pro nízkou konstrukci vhodná. „Zatím nevíme, zda se najde optimální odrůda. Zkouší se Sládek, Premiant i Žatecký poloraný červeňák,“ dodal Pázler.

Je nutné najít vhodné odrůdy

„U nízkých konstrukcí chmelnic je důležité vyřešit regulaci porostu,“ doplnil Jiří Kořen, ředitel Chmelařského institutu v Žatci, který se mimo jiné zabývá šlechtěním odrůd a úzce na tomto poli spolupracuje s pěstiteli.

Nízká chmelnice stála v devadesátých letech například u Stekníku u Žatce. Na rozloze asi pěti hektarů byly do „americké“ chmelnice vysoké tři metry vysázeny odrůdy, o kterých se předpokládalo, že budou mít ekonomicky výhodné výnosy. Výnosy sice byly dobré, ale nízká konstrukce se neosvědčila. Po třech letech se začala bortit pod tíhou rostlin, po provozní stránce tak chmelnička nešla udržet. Proto nyní chmelaři hledají pro nízké konstrukce optimálnější odrůdy.