Jak vznikl nápad otevřít v Liberci tuto unikátní kavárnu s pražírnou?
Měli jsme v hlavě už několik let myšlenku o vytvoření místa, kde bychom mohli prezentovat naší práci, hodnoty, zálibu v cestování, lásku k řemeslu a také k místu, kde žijeme. Zároveň jsme chtěli mít vše pod jednou střechou – pražírnu, školicí zázemí pro baristy, kavárnu s pekárnou a malý obchod zaměřený na kvalitní lokální suroviny od producentů, které známe a se kterými sdílíme pohled na svět i podnikání. Navíc jsme si přáli mít celý prostor transparentní, aby hosté viděli na proces pražení kávy, kterou zrovna popíjejí. Tak jsme začali hledat prostory, kde bychom to mohli všechno realizovat.

Jak náročné bylo hledání vhodného místa vyhovujícího vašim představám a proč ten název DOK?
Vhodné prostory jsme hledali dlouho, musely totiž splňovat mnoho kritérií. Kromě kavárny, pražírny, pekárny a školicího centra jsme potřebovali místo na skladování kávy, kterou nám kamiony vozí z přístavů. Z těchto důvodů jsme hledali prostory spíše na okraji města, ale zároveň s dostatečnou dostupností pro budoucí návštěvníky. Nakonec jsme se rozhodli pro objekt Českých drah vedle hlavního nádraží. A název DOK reflektuje původní záměr budovy – jedná se o předválečný nádražní dok, který časem ztratil využití a my máme velkou radost, že se nám podařilo oživit nejen budovu, ale i její okolní prostředí.

Na snímku zleva Tomáš, Radim a Václav Halmovi před firemní prodejnou VRT-STŘECHY ve Starovičkách
Klempíři i tesaři. Na práci otce navázali jeho synové, dělají střechy na klíč

Jak jste se dostali k pražení kávy a kavárně?
S bráchou jsme v gastronomii vyrostli a vztah k ní nám přetrval dodnes. Před založením Nordbeans jsme provozovali malý espresso bar Sweet City v Ruprechticích, kde se zastavovalo čím dál více lidí na kávu a něco sladkého k tomu. V té době jsme měli okolo sebe hodně lidí z gastronomie, kteří projevovali zájem o kvalitní kávu a také jsme naslouchali hostům, že by pražírnu kávy v Liberci uvítali. Ve dvoře za kavárnou byl industriální prostor staré automobilové dílny a my jsme si říkali, že by byl pro pražírnu jako stvořený. Byla to výzva a věděli jsme, že jestli do toho chceme jít, tak teď. Založili jsme Nordbeans a v začátcích nám hodně pomohli kamarádi. Když byla pražírna připravená, vydali jsme se na cestu do Kolumbie, abychom vybrali první kávy a porozuměli kávě i z jiných úhlů pohledu. Zejména z pohledu pražení.

Říkáte, že jste vyrostli v gastronomii, jak tomu mám rozumět?
Rodiče začali podnikat v gastronomii hned po převratu v roce 1989. Do té doby vedli rekreační středisko na Vysočině, kde jsme s bratrem vyrůstali. Posledních 10 let strávili na Horních Lysečinách v Krkonoších a jejich specialitou byla kamenná venkovní kuchyně, ve které pekli buchty, chleba a udili klobásy. S otevřením DOKu se k nám připojili, aby nám pomohli.

Kolik zaměstnáváte v současné době lidí?
Dnes je v Nordbeans 70 lidí a spojuje nás společný cíl, dělat věci nejlépe jak umíme a v přátelském kolektivu. Hodně se s bratrem snažíme lidem ve firmě věnovat a být jim na blízku, přitom jim přenechat zodpovědnost i samostatnost. Víme, že naše vize naplníme pouze s šikovnými lidmi, které jejich práce baví, proto si našeho kolektivu velmi vážíme.

V průmyslové zóně Krnov - Červený Dvůr právě rozjíždí výrobu potravinářská firma DMHermes Trade. Nejznámějším produktem této firmy jsou proteinové a ovocné „raw energy“ tyčinky Bombus.
Nový investor v Krnově: v Červeném dvoře vyrábí proteinové tyčinky Bombus

Jaké produkty v DOKu nabízíte?
V první řadě je to samozřejmě káva z pražírny Nordbeans, u které si zakládáme na jejím původu a kvalitě. Díky pravidelným návštěvám udržujeme s jejími producenty úzké vztahy, které nám umožňují získat často velmi ojedinělé druhy kávy. Naše vlastní řemeslná pekárna pak každé ráno nabízí tradiční české pečivo i různé speciality ze zahraničí. Základem jsou ale samozřejmě naše kváskové chleby.

Jaké jsou Vaše plány do budoucna?
Hodně nových projektů a vizí jsme teď zavřeli do šuplíku, máme rodiny a rádi bychom dohnali ztracený čas, který jsme jim v počátcích podnikání nemohli věnovat. Naštěstí máme tolerantní ženy, které nás podporují a věří, že to tak nebude navždy. Poslední dny, hodiny a roky jsme pracovali na tom, abychom do vedení firmy získali schopné manažery, kteří dokážou převzít zodpovědnost a vést s námi dobře firmu. Ale nechceme usnout na vavřínech, stále se snažíme učit novým věcem. Obohacují nás cesty za kávou a kávovými partnery, ale i naši obchodní partneři, či spokojení hosté. I když je někdy naše práce vyčerpávající, vždy nám dobije baterky to, že máme okolo sebe fajn lidi, kteří věří tomu, co vytváříme.